Vybíráme a zakládáme domácí pařeniště na přísady

Veronika Štrbová Téma
2. srpna 2022 0

Jste milovníkem sázení rostlin a rádi si dopřejte chutnou domácí zeleninu? V tom případě vás určitě osloví nápad pořídit si domácí pařeniště. Díky němu dokážete rostlinky sázet mnohem dříve než začíná jejich sezóna a také si ji umíte následně i prodloužit. Domácí pařeniště si můžete dopřát bez ohledu na to, zda bydlíte v bytě nebo v rodinném domě se zahradou. Druhá možnost je samozřejmě praktičtější, ovšem ani v bytě nezoufejte. Vybrat si můžete praktická mini-pařeniště, která najdou své místo na parapetech či balkonech.

Pokud máte možnost využít zahradu na domácí pařeniště, o to lépe. Využijete tak více místa, zasadíte si více rostlin a úroda bude tím pádem bohatší. Nejlepší na těchto pařeništích (i malých i velkých) je to, že se dají nejen výhodně zakoupit, ale také velmi snadno svépomocí vyrobit. V našem článku se dozvíte, kde si můžete pařeniště koupit, jako takové domácí pařeniště funguje, jak a z čeho se dá vyrobit a také i to, zda je třeba se o něj nějakým způsobem následně i starat.

LanitPlast pařeniště JUWEL BIOSTAR 1500 LanitPlast pařeniště JUWEL BIOSTAR 1500
7 992 Kč
Limes Pařeniště SP 4 Limes Pařeniště SP 4
6 255 Kč
JUWEL pařeniště EASY FIX 120/100 JUWEL pařeniště EASY FIX 120/100
3 192 Kč
Limes Pařeniště SP 3 Limes Pařeniště SP 3
3 135 Kč
G21 bezúdržbové pařeniště XL - 150 x 75 x 52 cm G21 bezúdržbové pařeniště XL – 150 x 75 x 52 cm
2 990 Kč
JUWEL pařeniště BIO-PROTECT 130/60 JUWEL pařeniště BIO-PROTECT 130/60
2 690 Kč
Gutta Gardentec pařeniště 100 x 120 cm Gutta Gardentec pařeniště 100 x 120 cm
2 426 Kč
JUWEL EASY FIX 100/60 šedé JUWEL EASY FIX 100/60 šedé
2 392 Kč

Ukázat více

Co je pařeniště a jaký má význam

Co je pařeniště?

Pařeniště je skvělým pomocníkem pro pěstování sazenic, zeleniny, bylin či květin. Je to v podstatě vyvýšený záhon naplněný vrstvami rozkládající se slámy a hnoje nebo jiných organických látek. Na vrch se pak přidává tenčí vrstva růstového média (půda/kompost), abyste mohli pěstovat rostliny nebo semena. Jako každá jiná halda kompostu, i pařeniště se vyrábí z organických materiálů. V ideálním případě by měla existovat dobrá kombinace „zelených“ materiálů bohatých na dusík a „hnědých“ materiálů bohatých na uhlík. Pařeniště je jednou z mnoha metod, které mohou chránit plodiny, které pěstujete během nejchladnější části roku – prostřednictvím podzimních mrazů až do konce zimy.

 

Jaké známe druhy pařenišť

Hotová koupená pařeniště

Nejzákladnější rozdělení pařenišť je na hotové, tedy koupené a doma vyrobené. Pokud se rozhodnete si pařeniště zakoupit, je třeba dopředu vědět, kde ho chcete umístit, kolik prostoru mu umíte dopřát a jaký materiál preferujete. Podle toho si můžete vybrat buď mini-pařeniště, které je vhodné i do interiéru, například na parapety nebo na balkon. Mini-pařeniště je vhodné k pěstování sazenic zeleniny a zakořeňování řízků květin a dřevin. Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro úspěšné vyklíčení a růst je substrát, do kterého se semena nebo řízky vysévají a sází. Substrát musí být sterilní, aby se nerozšiřovaly půdní houby. Proto se rozhodněte pro rozmnožovací nebo rašelinový substrát.

 

Větší hotová pařeniště, která si umíte pořídit do zahrady se vyrábějí z různých materiálů, ty levnější například z polyethylenové fólie nebo kvalitnější z PC desky a pevného dřeva či z hliníkových profilů s polykarbonátovou výplní. Pařeniště bývá vybaveno odklápěcí vrchní deskou pro pohodlný přístup a ventilaci. Hliníkové profily vynikají svojí nízkou váhou a dlouhou životností. Navíc nepodléhají korozi, což je důležité především k udržování vlhkého prostředí v pařeništi. Skvělou vychytávkou je pařeniště s automatickou ventilací. Okenní automatický otvírač se v závislosti na teplotě automaticky otevírá a jakmile se ochladí i zavírá. Automatický otvírák je vždy obsahem balení.

 

Doma vyrobená pařeniště

U domácích vlastnoručně vyrobených rozlišujeme zejména dva druhy pařenišť, které se liší podle teploty – teplé a studené. Občas se můžete setkat i s poloteplým pařeništěm. Dalším členěním by mohlo být pařeniště podle použitého materiálu – dřevěné, betonové nebo cihlové.

Teplé pařeniště by mělo mít hloubku 60 centimetrů, z toho by měl biomateriál činit 40 až 50 centimetrů,  tím dosáhnete požadovanou teplotu. Na tuto vrstvu uložte 10 až 20 centimetrů kompostované zeminy. Teplé pařeniště je vytápěno bioenergií získávanou ze chlévské mrvy. Nejčastěji se používá koňský, ale může být i jiný. V případě potřeby jej můžete smíchat se slámou, suchým listím nebo dřevěným odpadem. V každém případě je třeba brát v úvahu, že takto teplota ve fóliovníku bude nižší.

Poloteplé pařeniště je principiálně vyhřívané stejným způsobem jako teplé, jen vrstva hnoje je tenčí, měla by tvořit maximálně 30 až 40 centimetrů.

V případě studeného pařeniště dejte na dno 10 až 20 centimetrů hnoje, listí nebo slámy. Takové pařeniště je vytápěno pouze slunečními paprsky.

 

Studené nebo teplé pařeniště?

Studené pařeniště získává teplo pouze z venkovního vzduchu ve dne, kdy je otevřeno, a ze slunce, kdy je zavřeno, přičemž se jedná o klasický skleníkový efekt. Pěstební substrát musí být předem dobře připraven a obohacen prosetým zralým kompostem. Studené pařeniště je vyhříváno téměř výlučně ze slunečních paprsků, protože hnoje je velmi málo, případně není použit vůbec.

Teplé pařeniště se ohřívá navíc i zespodu – od silnější vrstvy ušlapaného hnoje, na kterém je v tloušťce 30 cm nasypaný pěstební substrát. Velmi vhodný je koňský hnůj. Částečně lze nahradit rozkládajícím se, ještě teplým kompostem, do kterého můžete přimíchat listí nebo slámu či jiný odpadní rostlinný materiál spolu s dusíkatým hnojivem, abyste dobu rozkladu a produkci tepla prodloužili. Dusíkaté hnojivo se přidává jako „potrava“ pro bakterie rozkládající organickou hmotu, které pak nestáhnou z půdy volný dusík potřebný k růstu rostlin.

V teplém se ve srovnání se studeným dají rostliny pěstovat dříve, protože teplo se šíří přímo ke kořenům odspodu, a tak nepřekáží ani několik dní za sebou bez slunečního svitu. Hnůj vytváří bioenergii, kterou vytápí pařeniště. Díky tomu lze teplé pařeniště založit již na konci ledna. Je však třeba myslet na to, že pokud venku mrzne, rostliny je třeba chránit, například vrstvou slámy.

Domácí otevřené pařeniště s rostlinami

I takto může vypadat vaše doma vyrobené pařeniště

 

Jak vybrat pařeniště

Pařeniště láká lidi hlavně ze dvou důvodů. Prvním je urychlení růstu rostlinek z jara, tím druhým je prodloužení zahrádkářské sezóny na podzim. Výhodou všech pařenišť je jejich nízká pořizovací cena – na rozdíl od skleníků, a také možnost si jednoduché pařeniště vyrobit i svépomocí doma. V případě, že si vybíráte pařeniště poprvé, tak si dejte pozor na následující kritéria.

 

Čím se řídit při výběru pařeniště

➡️ Druhy plodin v pařeništi

Jako první je třeba dopředu vědět druhy plodin, které chcete v pařeništi pěstovat. Nejmenší pařeniště jsou tvořena pevným rámem, který je zakryt plachtou. Taková pařeniště jsou nejlevnější. Největší pařeniště mají výšku i 2 metry a délku 10 metrů a více. Pokrýt tedy můžete i nějakou část vaší zahrady. Chcete-li velkou produkci plodin, tak raději investujte do většího pařeniště.

 

➡️ Konstrukce

Konstrukci těch nejlevnější pařenišť (nemluvíme-li o minipařeništích) tvoří drátěná konstrukce, jejíž životnost je obvykle 1-2 sezóny. Dřevěná pařeniště vám mohou vydržet i několik sezón, ale kvůli vlhkosti dřevo rychle plesniví a ztrácí svoji kvalitu. Nejmodernější jsou pevné ocelové nebo hliníkové konstrukce, které zajišťují dlouholetou životnost a stabilní konstrukci. Pevnost konstrukce je důležitá, zvláště pokud jde o velké pařeniště, které může být smeteno silným větrem.

 

➡️ Materiál pařeniště

Materiál jako plast nebo fólii volte podle typu plodiny. Zakládáte-li pařeniště pouze dočasně, tak si vždy vyberte fólii, aby mohly rostliny dále růst a aby bylo možné je pak snadno sklidit. Plastová pařeniště jsou určena již pro stálé umístění. Pěstují se v nich často rajčata, okurky a další plodiny. Plastová pařeniště mají obvykle kovovou konstrukci a dlouhou životnost.

 

➡️ Systém poklopu

U malých pařenišť si zvolte takový systém, abyste odklopili pouze vrchní část pařeniště a měli okamžitý přístup k rostlinám, které můžete zalévat, hnojit nebo sklízet. U velkých pařenišť si vybírejte dveřní vstup. Nejlevnější pařeniště mají vstup řešený pouze plachtou. Ideální je však vybrat pařeniště s pevným rámem dveří. Dokonce i v pařeništi je třeba občas vyvětrat, menší pařeniště lze větrat hlavním víkem nebo dveřmi, velká by měla disponovat okny na větrání.

 

Poloha a velikost pařeniště

Pařeniště je na rozdíl od například fóliovníku extrémně levná záležitost, kterou zvládne vyrobit každý domácí kutil. Při zakládání pařeniště je třeba nejprve vybrat vhodné místo. Pařeniště by mělo být umístěno na slunném místě, otočeno na jih, přičemž ideální je, pokud je zadní stěna chráněna před větrem keři či stěnou domu. Dbejte na to, aby byl k pařeništi snadný přístup. Pařeniště nebývají velká, právě naopak, díky svým kompaktním rozměrům se často budují jako mobilní, což jim dodává určitou flexibilitu. Pokud máte k dispozici například stará dřevěná okna v rámech, která plánujete na pařeniště použít, jejich rozměr bude určovat i rozměr vašeho pařeniště.

Poskytnutím zdroje šetrného přírodního tepla je pařeniště alternativou k nákladnějším metodám zimního vytápění. Je to účinné opatření k udržení rostlin v mrazech – zvláště když se používají ve skleníku nebo v tunelu. I když je pařeniště realizováno venku, může být pokryto sklem nebo plastem, aby se udrželo teplo, které vydávají kompostovací materiály. Teplo generované vší touto mikrobiální aktivitou je nejlepší využít hned na začátku vegetačního období, nebo spíše před ním – nastartujte jaro, když je počasí stále výrazně chladné.

Tato zútulněná prostředí mohou být umístěna v chráněné konstrukci, například ve skleníku nebo venku s přidáním studeného rámu nebo podobného krytu, který zachycuje teplo a zvyšuje teplotu vzduchu. Pařeniště jsou ideální pro pěstování velmi raných plodin, jako jsou saláty, špenát a rané odrůdy mrkve.

Základem pro zdroj tepla je silná vrstva hnoje, která se rozpadne a bude vydávat teplo jako vedlejší produkt aktivity mikroorganismů. Vysoká koncentrace organismů bakterií a hub v rozpadajícím se hnoji vytváří oxid uhličitý a teplo. Teplo stoupá přes sadivové médium, ohřívá ho a víří uvnitř pařeniště. Díky teplu ze slunečního záření skrz sklo se tím dobře udržují teploty pro dobré klíčení a růst rostlin. Jako sadivové médium můžete smíchat dobře kompostovaný hnůj a jílovitou pískovou půdu, abyste vytvořili směs, která by poskytovala dobrý odtok a dobrou úrodnost, a poté je třeba ji umístit do pařeniště na vrch čerstvého hnoje.

Pařeniště by nemělo být naplněno chlévským hnojem a sadivem až do pozdní zimy, aby se hnůj začal včas ohřívat a vypěstoval jarní rostliny, které se po uplynutí nebezpečí mrazu zvyknou vysazovat do zahrady. K zahřátí se musí přidat voda, aby byl hnůj vlhký a poskytoval dobré prostředí pro růst mikroorganismů poskytujících teplo. Asi šest týdnů (v závislosti na druhu rostlin) před obvyklým datem posledního mrazu sezóny připravte záhon do sadby a zasaďte semena. Protože rostliny vyrostou z pařeniště a vysadí se na zahradu při správném rozestupu, mohou být semena a řádky mnohem hustší než běžné rozestupy semen.

 

Pěstitelské prostředí

Směs vrchní půdy a zahradního kompostu (poměr 1: 1) je umístěn na vrcholu hnoje ve vrstvě tloušťky 20 cm – 30 cm. Horký záhon může být tak hluboký a široký, jak jen chcete, pokud je poměr hnoje a růstového média 3:1. Pokud se rozhodnete hlouběji položit horké lůžko, teploty mohou stoupnout nad optimum (24 °C) a rostliny mohou být takříkajíc připáleny. Může se ochladit přidáním vody nebo listí a zahradního odpadu do směsi. Teploty pravidelně kontrolujte teploměrem.

 

Pařeniště je třeba něčím přikrýt

Na vrch hotového pařeniště se umístí okno a vše je připraveno k pěstování sazenic. Protože ohniště generuje vysoké množství tepla ze slunce, položte na vysazená semena lehkou vrstvu, například ze slaměného mulče. Ta poskytuje půdě během dne, kdy svítí slunce, trochu stínu a v noci pomáhá udržovat mírné teplo. Nejdůležitější funkcí je však zpomalení rychlosti odpařování na povrchu sadivového média. Bez slámy povrch vyschne tak rychle, že mnoho semínek těžko klíčí. Slaměný mulč by měl být dostatečně řídký, aby se k sazenicím dostávalo světlo, když vystoupí z půdy.

Za slunečných, mírných dní bude třeba pařeniště větrat, aby se zabránilo jeho přehřátí, které vysušuje půdu a klíčící semena nebo dokonce spálí mladé rostliny po jejich vzniku. Pomocí podpěry držte okenní rám nahoře a zajistěte tak potřebné větrání. V chladných dnech a v noci musí zůstat zavřeno, aby neunikalo teplo a aby rostliny nezamrzly.

 

Co můžu zasít?

Osivo se může vysévat přímo do půdní vrstvy nebo do zásobníků umístěných na vrchu. Po vybudování pařeniště v lednu mohou být malé plodiny, jako je salát či ředkvička, přímo zase ty na dobře propracovanou jemnou půdu. Náskoku lze dosáhnout zasetím podnosů s hráškem, fazolemi, řepou a podzimním květákem na přesazování ven. Cukety a dýně můžete zasadit přímo do pařeniště od dubna do května. Experimentovat můžete také s různými organickými plodinami.

 

Nejlepší hnůj pro výrobu pařeniště

Ponořte vidličku do středu hromady kompostu, trochu s ní zatočte a pravděpodobně si všimnete únik páry. Uprostřed dobře naskládané hromady kompostu dosahuje působivé teploty – a právě toto teplo po staletí používají zahradníci, kteří chtějí „podvádět“ roční období. Dnešní zahradníci se mohli hodně naučit od zahradníků z dávných dob. Pařeniště se svou jednoduchou strukturou a technickými údaji s nízkou úrovní technologie jsou připravena k návratu. Vše, co musíte připravit, je okamžitý přísun organických látek bohatých na dusík. O zbytek se postará příroda.

Absolutně nejlepší organickou látkou pro ohřev pařeniště je koňský hnůj. S největší pravděpodobností budete ve skutečnosti získávat stabilní stelivo – silnou směs hnoje, moči a slámy z podestýlky zvířat. To je dobrá věc, protože moč má velmi vysoký obsah dusíku, který urychluje rozklad a vytváří tak důležité teplo. Pro pařeniště je nejlepší čerstvý hnůj, určitě ne starší šesti týdnů.

Hoj naložený na vlečce

Nejlepší hnůj na pařeniště je koňský, použít můžete však i jiný druh

 

Jak vzniká hnůj

Prvním nezbytným prvkem při přípravě hnoje na hnojení je čerstvý koňský hnůj, nejlépe ze zvířat krmených obilím. Hnůj by měl obsahovat jednu třetinu slámy nebo jiného podobného steliva. Někdy je v hnoji nedostatečné množství slámy pro správné zahřátí. Pokud nemá hnůj dostatek slámy, nemusí kvasit, nebo dojde-li k fermentaci, může dojít k rychlému vývoji tepla, které bude trvat jen krátce. Asi 10 až 12 dní před vložením hnoje do jámy by se měl umístit na rovnou hromadu vysokou 1 – 1,5 metru. Pokud je suchý, měl by být navlhčený vodou, ale neměl by být promočený.

Hnůj by se měl začít zahřívat za 3 nebo 4 dny, poté by se měl otočit tak, že se hromada dostane na vnitřní stranu hromady a naopak. O 3 nebo 4 další dny by měl být hnůj připraven k umístění do jámy. Hnůj se plní do jámy v postupných vrstvách o velikosti 10 – 15 cm a pevně se utlačuje, aby se zajistilo rovnoměrné zahřátí a zabránilo se nadměrnému usazování. Protože je pravděpodobné, že se během prvních dnů po ustálení pařeniště vyvine vysoká teplota, je třeba výsadbu odložit, dokud teplota neklesne na zhruba 29 stupňů nebo mírně nižší.

 

Kam umístit pařeniště

Jak již bylo zmíněno výše, pařeniště lze umístit buď do kryté zahradní konstrukce, jako je skleník, polytunnel či dokonce do zimní zahrady – nebo ven.

Místo, kde se rozhodnete umístit pařeniště, bude v konečném důsledku záviset na tom, kde žijete a na místních růstových podmínkách. Bude to samozřejmě záviset i na logistice vašeho místa a na tom, kolik místa máte k dispozici. V obzvláště chladném regionu bude umístění topeniště v kryté oblasti dobrý nápad, protože vám umožní zdvojnásobit úroveň ochrany. Je důležité dbát na to, abyste pařeniště neumísťovali na obzvláště větrné místo nebo na mrazivá místa.

Pokud žijete v oblasti s mnohem mírnější zimou, výběr umístění pařeniště můžete být flexibilnější. Při rozhodování o umístění pařeniště si dobře promyslete další prvky ve vaší zahradě a to, jak se mezi nimi budete běžně pohybovat. Je dobré umístit pařeniště tak, aby bylo snadno dosažitelné od vašeho domu. V zimě totiž určitě nebudete chtít chodit příliš daleko, abyste zkontrolovali, sesbírali a ošetřili své zimní plodiny. Je to také pohodlnější, pokud je vaše pařeniště blízko zdrojů materiálů (např. hromady kompostu, kurníku, stáje atd.).

Poslední věc, kterou je třeba zvážit, je blízkost vodního zdroje (ideální je dešťová voda, nikoli voda z vodovodu). Čím blíže je zdroj vody, tím snazší a pohodlnější bude zalévání vašich zimních rostlin.

 

Výroba pařeniště

Základ je pevná konstrukce

Podstatou každého pařeniště by měla být pevná obvodová konstrukce – ze dřeva, betonu nebo cihly. Konstrukce obvykle přesahuje terén o 25 až 50 centimetrů. Přikryté jsou pareniskovými okny tvořenými z dřevěného rámu, ve kterém je sklo, fólie nebo plexisklo. Nejčastějším rozměrem pařeniště je velikost 100 x 150 centimetrů. Takové pařeniště bývá předěleno příčkou uprostřed.

Ve většině případů je rám vyroben ze starých palet nebo jiného dřeva, přivázaný drátem, vítaným doplňkem k udržení izolovaného hnoje a zabránění jeho rozlití. Rám můžete obložit několika vrstvami lepenky, abyste dosáhli další izolaci. Rovnoměrně přidejte hnůj. Při vytváření pařeniště utlačujte zadní částí vidlice, aby byla každá vrstva pevná a rovná. Hromada se usazuje a zmenšuje, když hnije, takže je nezbytné pracovat na dosažení rovnoměrné vrstvy, aby se zabránilo narušení rostoucího povrchu.

 

Materiály pro pařeniště

Když se rozhodnete pro umístění pařeniště, je na čase zamyslet se nad metodami a materiály, které použijete k jeho vytvoření. Na boky pařeniště se používají převážně rekultivované cihly. Materiál, který se rozhodnete použít k zadržení materiálů uvnitř, bude mít zjevný vliv na schopnost zadržování tepla v pařeništi.

Můžete zvážit použití:

  • kamene
  • rekultivovaných cihel
  • rekultivovaného betonu
  • recyklované předměty – plastové nádoby, stará koryta, vany atp.

Nebo pro méně trvalé stavby:

  • balíky slámy
  • regenerované dřevo
  • přírodní dřevo / kulatina

 

⭐ Konstrukce okrajů pařeniště

Boky konstrukce mohou být dřevěné, cihlové, zděné, betonové nebo kovové. Zdivo, beton nebo cihla tvoří vynikající trvalé konstrukce, jsou však nákladnější než dřevo. Kov musí být dobře izolován nebo musí být vysoké tepelné ztráty.

Když si určíte velikost pařeniště a sesbíráte potřebné lemovací materiály, je čas začít se stavbou. Na své nové pařeniště můžete použít například rekultivované cihly, které vám zůstaly z jiné stavby. Výhodou použití cihel, kamene nebo rekultivovaného betonu je, že tyto materiály skvěle chrání teplo, protože mají dobrou tepelnou vlastnost. Budou akumulovat teplo a jemně jej uvolňovat, když teploty klesnou.

Klasická domácí pařeniště, resp. její rám bývá vyroben ze dřeva. Je totiž snadné s ním pracovat a je dočasnější, ale také pružnější, pokud je třeba pařeniště zvětšit nebo odstranit, protože se mění potřeby a zájmy. Pro co nejdelší trvanlivost by mělo být řezivo ošetřeno konzervačním prostředkem, který není toxický pro rostliny. Nepoužívejte dřevo ošetřené kreosotem nebo pentachlorfenolem, protože hromadění výparů z těchto materiálů v uzavřeném rámu může způsobit poškození rostlin. Například takové sekvoje a cedr jsou dlouhotrvající dřeviny.

Pokud se použije neošetřené dřevo, může být rám pro větší světelnou odrazivost a ochranu natřený bílou barvou na bázi latexu nebo bílou barvou na skleník. Na rám lze použít dřevo o tloušťce 2,5 cm, ale 5centimetrové má větší odolnost a izolační vlastnosti. Zadní stěna (obvykle severní stěna) by měla být nejméně 45 cm vysoká, měří se od horní části zdroje tepla. Přední stěna (obvykle jižní stěna) by měla být asi 30 cm vysoká pro šestimetrový rám.

 

Naplňování topeniště

Na nově postavené pařeniště přidejte spoustu kompostu po vrstvách. Pařeniště se tradičně plní koňským hnojem a slámou. Nemusíte však nutně používat koňský hnůj a slámu. Pro vytvoření stejného efektu a pro výrobu tepla lze použít mnoho různých kompostovatelných materiálů. Po přidání kompostovatelných materiálů směs jemně utlačte, abyste ji stlačili. Stisknutím materiálů se zvýší jeho kapacita výroby tepla. Měli byste usilovat o vytvoření vrstvy materiálů, která je po komprimaci hluboká kolem 60-90 cm.

 

⭐ Zalévání vašeho pařeniště rostoucím médiem

Po přidání kompostovatelných materiálů doplňte pařeniště zeminou a kompostem. Ideální poměr směsi je 1:1. Nejlepší je kompost domácí. Pokud ale ještě nemáte svůj vlastní kompost, určitě si pořiďte a kupte odrůdu bez rašeliny. (Používání rašelinového kompostu není prospěšné pro životní prostředí.) Poměr materiálu produkujícího teplo k pěstebnímu médiu by měl být 3: 1, protože tím se dosahuje ideální teploty kolem 24 stupňů. Proto by vaše růstové médium půdy a kompostu mělo být zhruba 20 – 30 cm hluboké.

 

⭐ Vytvoření krytu pro pařeniště

Existuje několik různých způsobů, jak a čím zakrýt vaše nové pařeniště. Mezi nejpoužívanější patří:

  • Stará skleněná okenní tabule
  • Rekultivovaná polykarbonátová fólie
  • Plastový kryt na řádek nebo mini plastový polytunnel či skleník

 

👉 Pokud nemáte k dispozici staré skleněné okno nebo tabuli na přikrytí pařeniště, stříšku si můžete i vyrobit:

Jak si vyrobit přenosný kryt na pařeniště

⭐ Zasazení pařeniště

Pařeniště byste měli nechat se asi týden zahřát. Potom jej můžete použít k zasetí semen nebo k okamžitému vysazení. Mnoho různých semen a rostlin ocení jemné teplo stoupající z pařeniště. Je však třeba pamatovat na to, že to není trvalý doplněk vaší zahrady. Materiály se do 2-3 měsíců z větší části zkompostují, takže už nebudou vydávat dostatek tepla.

 

Budoucnost pařeniště

I když už to nebude pařeniště, stále je to úrodný vyvýšený záhon. Takže jej můžete nadále používat k pěstování svých rostlin. Musíte se jen ujistit, že jste stále zásobováni novým kompostem a pomocí tekutých krmiv udržujete oblast bohatou na živiny.

 

Příprava oblasti pařeniště pro elektrické vytápění

Plocha pro pařeniště musí být vyrovnána. I když mohou být na povrchu půdy umístěny dočasné rámy, pro trvalejší konstrukce je zapotřebí výkopu. Většina domácích pařenišť se ohřívá elektrickými spirálami, ale je-li k dispozici čerstvý hnůj, může se použít. K založení lůžka vyhřátého chlévským hnojem je obecně potřebný hlubší výkop.

Pro elektrické vytápění a tam, kde je potřeba nějaký drenážní materiál, vykopejte jámu do hloubky asi 35 cm. Rohové sloupy by měly sahat až ke spodní části vykopané oblasti, boční stěny však musí být vysunuty pouze několik centimetrů pod úrovní tepelných kabelů. Po vyhloubení lůžkové oblasti do ní vložte vrstvu hrubého štěrku asi 6 centimetrovou. Oblázkovou vrstvu zakryjte pytlovinou, aby se do ní nedostal písek a zemina. K tomu položte 5 cm vrstvu písku. Písek usnadňuje vyrovnání a poskytuje základnu pro tepelné spirály. Pamatujte, že 30 cm přední a 45 cm zadní strana se měří od úrovně topných kabelů. V tomto okamžiku je pařeniště připraveno k položení topných kabelů.

 

👉 Šikovný kutil dokáže vyrobit takové chytré přenosné dřevěné pařeniště i doma:

How To Build A Cold Frame For Growing Winter Vegetables

 

Vytápění pařeniště

Metody pro ohřívání pařenišť zahrnují hnůj, elektrické kabely, žárovky, horkou vodu a páru. Pařeniště vyhřívaná chlévským hnojem jsou zajímavá jako prostředek úspory energie. Regulace teploty na lůžkách vyhřívaných chlévským hnojem je náročnější než na elektrických, a proto můžeme běžně očekávat, že na elektricky vyhřívaných lůžkách vypěstujeme lepší rostliny. Postel vyhřívaná chlévským hnojem je vhodná pouze na krátké období, buď na jaře nebo na podzim. Elektricky vyhřívané lůžko lze používat kdykoli nebo dokonce během celé zimy.

 

Elektrické topné kabely

Protože většina zahradníků nemá k dispozici dostatečné množství čerstvého hnoje, jsou elektrické topné kabely nejpohodlnějším a nejspolehlivějším prostředkem k vytápění pařeniště. Kabely pokryté olovem nebo plastem poskytují při správném použití dobré výsledky. Kabel položte na volnou, vyrovnanou půdu nebo písek s lůžkem připraveným podle výše uvedeného popisu. Při manipulaci buďte opatrní, abyste nepoškodili kryt kabelu. Vyvarujte se zlomů, které by mohly kabel poškodit nebo zlomit, a nepřekřižte kabel přes sebe. Po umístění kabelu jej zakryjte pískem nebo jemnou zeminou. Nad to položte hadřík hrubý asi jeden centimetr. Tato tkanina chrání kabel před poškozením při práci s půdou nad sázením. Nad to, přidejte vrstvu půdy k výsadbě.

👉 Složitější postup výroby pařeniště kabely a s infrafólií, ale i toto je možnost:

Parenisko s infrafoliou 2

 

Termostaty

K udržení rovnoměrných teplot je nezbytný termostat. Některé kabely mají zabudované termostaty, které udržují teplotu půdy na úrovni 23 stupňů Celsia. Pro větší pařeniště je nejvhodnější samostatný nastavitelný termostat. Termostaty, které se obecně používají, mají žárovku, která by měla být zakopána pod asi centimetrem půdy uprostřed mezi dvěma smyčkami ve středu pařeniště. Zabraňte kontaktu žárovky s tepelným kabelem.

 

Jiné způsoby vytápění

Žárovky jsou levnější, ale také méně uspokojivé než zdroj tepla. Mohou však poskytnout rychlý a snadný způsob přidání dodatečného tepla v mrazivých nocích brzy na jaře. Asi čtyři 25-wattové žárovky by měly být dostatečné pro rám o rozměrech 90 x 180 cm, jsou-li umístěny po stranách. Použijte vodotěsné vedení a zásuvky. Pokud je potřeba dodat více tepla, lze tyto žárovky snadno vyměnit za žárovky s větším příkonem.

Pokud jsou k dispozici přízemní okna suterénu, lze rám postavit v blízkosti takového okna, které by po otevření poskytovalo dodatečné teplo z vytápěného suterénu. Systémy horké vody a páry jsou obvykle užitečné pouze pro velká komerční pařeniště a zřídka se používají pro průměrná domácí pařeniště. Půda nahromaděná kolem vnější strany rámu poskytuje zvýšenou izolaci a zachytávání tepla.

 

Obsluha pařeniště nebo studeného rámu

Bez ohledu na použitý způsob vytápění nebo typ konstrukce musí být pařeniště nebo studený rám správně regulovány teplotou, větráním a poléváním.

 

Teplota

Pro vysazování většiny semen je ideální teplota půdy v pařeništi mezi 21 a 24 stupni Celsia. Na lůžku vyhřívaném chlévským hnojem mohou být semena zaseta, zatímco půda je mírně teplejší, ale jakmile se sazenice objeví, je třeba dobré větrání, aby sazenice nebyly stále měkké a slabé, pokud jsou teploty stále vysoké.

Jakmile semena vyklíčí, měly by se teploty upravit podle druhu použitých rostlin. Lze je rozdělit do dvou skupin: plodiny chladné a teplé sezóny. Mezi plodiny chladné sezóny patří ty, které vyžadují relativně nízkou růstovou teplotu. Rostliny v této kategorii jsou salát, cibule, zelí, brokolice, květák, jeřabina lékařská, mrkev, petrklíč a mnoho trvalých zahradních květin, které vyrůstají ze semen. Mezi plodiny vyžadující vyšší růstové teploty patří rajče, paprika, lilek, sladké brambory, muškátový oříšek, vodní meloun, dýně a okurka, stejně jako mnoho jednoletých zahradních květin.

Bez ohledu na skupinu lze většinu semen klíčit v půdě při teplotě asi 21 stupňů Celsia. Plodiny v teplém období klíčí o něco lépe, pokud má půda asi 24 stupňů Celsia, zatímco plodiny v chladném období lze udržovat při teplotě 18 stupňů Celsia. Tam, kde tento rozdíl není možný, je 21 stupňová teplota dobrým kompromisem. Kritičtější teplotní období začíná po vyklíčení semen. Nyní je teplota vzduchu stále důležitější. Rostliny v chladném období upřednostňují denní teplotu vzduchu 18 až 21 stupňů Celsia, v noci 13 až 16 stupňů Celsia. Těmto rostlinám však nebudou vadit o něco nižší teploty. Na jaře není vždy možné udržovat denní teploty tak chladné, ale dávejte pozor na noční teploty, které jsou kritičtější. Rostliny s vysokou teplotou by se měly přes den udržovat na teplotě vzduchu mezi 18 a 24 stupni Celsia a v noci by neměly být vystaveny teplotě nižší než 15 stupňů Celsia.

V chladném rámu je možná malá regulace teploty. Zakrytí pařeniště podložkami nebo slámou za výjimečně chladných nocí s opatrným denním větráním jsou hlavními metodami ochrany a kontroly tepla.

 

Větrání

Při větrání pařeniště nebo studeného rámu zvedněte poklop na opačnou stranu, než od které fouká vítr. Tím se zabrání foukání větru na mladé citlivé rostliny nebo zvedání poklopu silným větrem. Během extrémně chladného počasí poskytněte dodatečnou ochranu a šetřete teplo přikrytím poklopu rohožemi nebo vrstvou slámy. Tyto se musí odstranit, když se počasí umoudří a teploty začnou stoupat. Po odstranění slámy se musí sklo vyčistit, aby se zajistila maximální propustnost světla.

V teplých, slunečných dnech může být poklop otevřen dokořán nebo zcela odstraněn. Teploměr je nejlepším průvodcem při určování, jaká šířka otvoru umožní správný pohyb vzduchu pro dobrou regulaci teploty. Chladicí rámy jsou větrány zhruba stejně jako pařeniště. Protože jsou výlučně závislé na přirozeném teple absorbovaném během dne, je důležité poklop rychle zavřít pozdě odpoledne nebo večer poté, co už nehrozí přehřátí.

 

Zalévání

Správná zálivka podporuje dobrý růst a zabraňuje hromadění nemocí. Pokud je venkovní teplota pod bodem mrazu, rámy by neměly být nikdy dostatečně otevřené pro zalévání. Zalévání by se mělo provádět dostatečně brzy během dne, aby listí vyschlo před setměním nebo předtím, než budou rámy těsně uzavřeny. Obecně je třeba mírné zavlažování, zatímco rostliny jsou malé a teploty jsou brzy na začátku sezóny chladné. Postupem sezóny se rostliny zvětšují a teploty se zvyšují, proto je třeba rámy otevírat na delší a širší. To znamená, že se musí zvýšit i frekvence polévání.

Mezi zaléváním vždy nechte povrch půdy vyschnout, ale nenechte vadnout. Příležitostně, po několika zamračených dnech, po kterých následují světlé, slunečné dny a vyšší teploty, tyto jemné rostliny zvadnou. To neznamená, že rostliny potřebují vodu, pokud není zjevně suchá půda. Pokud je stav těžký, může být prospěšné zarosení listí nebo dočasný světlý odstín.

 

Škůdci

Pamatujte, že vaše pařeniště nebo chladný rám obsahují některé z nejbujnějších a nejjemnějších porostů rostlin, které jsou pro hmyz k dispozici brzy na jaře. Láká je to, proto předtím, než se rostliny vážně zraní, pozorně sledujte výskyt těchto a proveďte příslušná opatření.

 

Rostliny rostoucí na pařeništi

Teplota v srdci pařeniště může stoupat až na 65 °C a zůstat tam týdny. Na povrchu zůstane zalévací směs při podobné teplotě jako uvnitř, přičemž teplota vzduchu nad ním zůstává o několik stupňů vyšší než venku. Toto teplo generované hnojem posune vaši sezónu vpřed o pár měsíců a bude vzdorovat chladu, aby vytvořilo příjemné teplo ideální pro klíčení. Vyberte si z množství „chladné“ zeleniny, jako je například řepa, mrkev, salát a další salátové listy, cibule, špenát, ředkvička či řepa – a sejte s vědomím, že je budete trhat do několika týdnů.

První úrody budou hotové do poloviny jara, ve stejnou dobu, kdy ostatní zahradníci teprve začínají shánět balíčky osiva. Po vyčištění nejranějších úrod bude teplo přicházející z pařeniště ustupovat. Do pěstitelského média nyní může jít množství jemných plodin, jako jsou rajčata, dýně a cukety, okurky a keřové fazole, jejichž kořeny pozitivně proniknou k celé výživě, která se skrývá pod zalévací směsí. Chladný rám větrejte za slunečných dnů, aby bylo rostoucí prostředí zdravé. Na konci sezóny se veškerý hnůj zcela rozloží a může se rozložit na místa po zahradě, která jsou připravena ke krmení příštími plodinami.

 

Využití pařeniště

  • V létě můžete v pařeništi pěstovat dokonce i některé druhy tropických rostlin.
  • Pařeniště urychluje růst rané jarní zeleniny, cibulky, salátu, špenátu, atp.
  • Dá se využít i k pěstování hub. Kryt udržuje dostatečnou půdní i vzdušnou vlhkost.
  • Během zimy můžete v pařeništi lépe uchovat (i na zimní sklizeň) odolnou, tzn. zimní zeleninu, jako je kapusta nebo může po zateplení sloužit k zimnímu uskladnění některého druhu zeleniny, například kořenové.
  • Je možné do něj vysazovat sazenice citlivějších letních zelenin, zejména plodových, čímž se urychlí začátek sklizně. Pokud to výška pařeniště a rostlin umožní, na podzim se uzavře, čímž se vegetační období prodlouží nejednou až do listopadu. Získá se tak vyšší roční úroda.
  • Na podzim jej využijete k pěstování tzv. podzimní zeleniny, která v teplém pařeništi bude naplno rodit až do listopadu, při odolnější zelenině i déle.
  • Teplé pařeniště lze od jara výborně využít k zakořeňování dřevnatých a bylinných řízků okrasných i užitkových rostlin. Rozmnožíte si zde například levandule, šalvěje, zlatovku či živý plot.
  • Do teplého pařeniště můžete těsně před zimou vysít i některou kořenovou zeleninu či odolný hrách, které na jaře hned po oteplení vyklíčí. Získáte tak časnou jarní zeleninu i bez použití skleníku.

 

Nemáte zahradu? Vyrobte si mini-pařeniště i ve vašem bytě

Přestože taková minipareniště stojí doslova jen pár stovek, stále se ho můžete vyrobit i sami doma. Je to velmi jednoduché a potřebovat budete běžně dostupný materiál, který najdete jistě i doma. Přečtěte si postup, jak si doma vyrobit jednoduché minipařeniště.

Co budete potřebovat:

  • plastovou misku s víčkem
  • papírové role z toaletního papíru
  • semínka rostlin na sázení
  • hlína (ideální z kompostu)
  • nůžky
  • vařečka
  • hnojivo

Postup:

Nejprve si dopředu odložte role z toaletního papíru nebo z kuchyňských utěrek. Jako minipařeniště využijte plastovou misku s poklopem. Pokud takovou doma nemáte, poslouží vám i klasická plastová miska od potravin (například z masa) a druhou stejnou použijte jako poklop. Samozřejmě, ještě před výrobou si pořiďte semínka rostlinek, které si chcete vypěstovat.

Jak na to – Rolky od toaletního papíru nastříhejte na poloviny (rolky od kuchyňských utěrek na více stejných částí), vložte je do pařeniště (do misky) a naplňte kompostem. Vezměte si vařečku a jejím druhým koncem do hlíny udělejte jamky. Do každé jamky vložte dvě semínka nakládaček a přihrňte hlínou. Lehce přitlačte a zalijte vodou.

Jak nejlépe mini pařeniště využít

Uzavřené pařeniště odložte na parapet nebo jiné slunné místo, například na balkoně. Minipařeniště každé ráno otevřete a nechte přes den dýchat. Pařeniště na noc zavírejte. Sadbu zalévejte vždy večer, na zalévání si přichystejte rozpuštěné hnojivo (dle návodu uvedeném na obalu konkrétního hnojiva). Můžete použít také hnojivo na pokojové květiny. Rostliny v minipařeništi rostou velmi rychle, proto buďte při zavírání pařeniště opatrní. Některé rostliny vám během krátké doby vyrostou a přiklopením byste je mohli polámat. Rostliny mají tendenci se táhnout za sluncem. Jakmile se začnou rostliny naklánět, otočte celé pařeniště, narovnají se zpět.

 

Vhodný čas na sázení

Když rostliny vytisknou třetí lístek a jsou téměř jako ty kupované, je ten správný čas je zasadit. Sáďte je do země i s rolí od toaletního papíru. Role se časem v zemi rozloží a vy nepoškodíte rostlinám kořínky. Tímto způsobem si můžete předpěstovat téměř jakoukoli sazenici.

💡 Pozn.:

Nezapomeňte, že pokud budete sadbu vysazovat rovnou na záhon, pak je to nejlepší až po „zamrzlých” to je po 15. květnu. Do té doby samozřejmě můžete také, ale doporučuje se vždy navečer přikrýt netkanou textilií, aby vám rostlinky nepomrzly.

 

Dobré rady při sázení v pařeništi

  • V teplém počasí pařeniště větrejte zvedáním oken, aby vysoká teplota nepoškodila rostliny. Pokud pobýváte často mimo domov, pomůckou je automatický otvírák okna, který je regulován podle teploty.
  • V chladném počasí, zejména v noci, chraňte pěstované rostliny překrytím oken bublinkovou fólií, polystyrenovými deskami, jutovými pytli či jinými rohožemi, které na rámu zatížíte, aby je neodfouklo.
  • Kolem rostlin rozhoďte pár granulí proti šnekům, kterým vše chutná.
  • Vyhýbejte se chemickému hnojení rostlin, aby zejména jarní rychlená zelenina nebyla plná dusičnanů. Upřednostňujte rostlinné hnojivé výluhy.
  • Proti škůdcům zasahujte nechemicky, například rostlinnými výluhy nebo ručním sběrem.
  • V létě obvykle pařeniště nechávejte trvale otevřené. Použité poklopy uskladněte na suchém místě, někde pod střechou.
  • Proti nadměrnému slunečnímu záření okna překrývejte stínícími rohožemi nebo je natřete vápenným mlékem.
  • Zavlažujte podmokem, ne na list, abyste předešli šíření nemocí. Na zálivku je ideální odstátá voda ohřátá například v sudech na slunci.
  • Závlahu pařeniště si také můžete zjednodušit nebo i zautomatizovat pomocí kapkové závlahy nebo průsakových hadic.
  • Substrát v pařeništi by se měl měnit přibližně každé dva roky. Pokud ho nechcete pracně vybírat a navážet nový, na novém místě předem připravte substrátový podklad, kam následně přenesete pařeniskový rám.
  • Při vysokém výskytu krtů, půdních hlodavců umístěte při zakládání pařeniště na dno pod substrát husté kovové pletivo.
  • Proti šnekům ho chráníte zvenčí buď zábranami, nebo návnadami.
  • Pokud v něm pěstujete vyšší a citlivější rostliny s delším vegetačním obdobím, tak do půdy k rámům zapíchněte obloukové silnější dráty, které překryjte polyethylenovou fólií. Pařeniště tak přeměníte na provizorní fóliovník.

 

Kde koupit a jaká je cena

V závislosti na vašich představách a požadavcích si vyberete typ pařeniště, který vám nejvíce bude vyhovovat. I tyto produkty se samozřejmě liší svojí pořizovací cenou, pokud se rozhodnete si je zakoupit. Pařeniště seženete doslova od pár stovek až po přibližně 5 000 Kč. Ty nejlevnější jsou ty nejmenší, tzn. minipařeniště vhodná do interiéru. Ty dražší jsou pevnější, větší, kvalitnější a vhodné do zahrady. Pro které se tedy rozhodnete vy?

  • cena do 370 Kč – nejlevnější pařeniště jsou tzv.. mini-pařeniště, které můžete využít i bez toho, abyste bydleli v rodinném domě se zahradou. Jsou to malá pařeniště pro rostlinky, které si můžete vypěstovat i doma či na balkoně. Jsou to převážně tak malé plastové misky s poklopem.
  • cena od 370 do 2 400 Kč – pokud investujete více než 370 Kč, dostanete koupit větší pařeniště vhodná již na zahradu. Jsou vyrobeny z kvalitnějších materiálů a mají delší životnost.
  • cena od 2 400 Kč – pokud máte na plánu pravidelně využívat pařeniště, měli byste si dopřát co nejlepší kvalitu. Od dvou tisíc takovou věru už i najdete. Pařeniště mají pevnou konstrukci, lze je přenášet, jsou maximálně odolná proti vnějším vlivům počasí. Nejčastěji se používá k jejich výrobě, mimo jiné, i polykarbonát.

 

👉 Pokud jste se rozhodli pro koupi pařeniště, k dispozici máte například i tyto modely :

Ukázat více

 

💡 Tip: Pokud plánujete vyrobit jednodušší záhony pro pěstování, přečtěte si náš článek Jak na vyvýšené záhony.

 

Zdroje informací:


Jak se vám líbil tenhle článek?
4.2/5 - (12 votes)
Autor článku
Veronika Štrbová

Rada píšu články, které jsou zajímavé a mají přidanou hodnotu. Praktické rady do domácnosti, návody či nápady, které využijí mnozí z vás v každodenním životě. Věřím, že i mé články vám pomohou najít odpověď na různé, dosud nevyřešené otázky.

Komentáře
Zatím se zde nenachází žádný komentář.
Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *