Vše, co potřebujete vědět o kompostování + 4 pravidla pro urychlení procesu

Jaroslava Putirková Téma 31. března 2020 0

Pro někoho odpad, pro jiného poklad. I tak by se dalo definovat kompostování. Je to starý způsob, který dávno znali již naše babky. Volali to však velmi obyčejně, hnojiště. I vy si určitě pamatujete jako v rohu zahrady stála dřevěná ohrádka, do které jste ukládali zbytky ovoce, zeleniny, rostlinek nebo posečené trávy. Dnes to už vypadá trochu modernější a precizněji. Umíte si představit, že byste kompostovaly přímo v bytě? Ano, dá se to a je to velmi jednoduché. Zbytky, které bychom vyhodili do odpadkové koše, můžeme zužitkovat a vytvořit si organické hnojivo. Jak a proč kompostovat, komu tím vlastně pomáháme?

Co je kompostování

Kompostování je přirozená cesta, jak rozložit biologicky rozložitelný odpad a zužitkovat ho. Místo kde kompostujeme je často ohraničené dřevěným plotem nebo pletivem. Nejčastěji ho máme umístěny na zahradě. Skladujeme zde biologicky rozložitelný odpad (větve, trávu, listy, čistý kuchyňský odpad jako slupky od brambor, mrkve, cibule…), o který se průběžně staráme a prohrabávat ho. Na tomto místě vzniká proces, ve kterém se využívá biologicky rozložitelný odpad a mění se na organické hnojivo – kompost.

kuchyňský odpad v kompostéru

Kuchyňský odpad můžete velmi snadno zkompostovat.

Kompostování je tedy rozklad BRO za využití živých organismů, jako jsou houbymikroorganismy nebo bezobratlí, které rozkládají biologický odpad. Ten se pod vlivem kyslíku a tepla mění na kvalitní humus, který má své využití v každé domácnosti. Při kompostování je rovněž přítomen oxid uhličitý, který však z velké části zůstává v kompostu a do ovzduší se nevylučuje. Jednoduchým způsobem vracíme přírodě to co nám dala, snižujeme produkci škodlivých plynů a vytváříme si přírodní hnojivo. (zdroj)

 

Proč bychom měli kompostovat?

Velké množství odpadu, který tvoříme je biologicky rozložitelný odpad, který nepatří na skládku. Jsou to zbytky z ovoce, zeleniny, skořápky z vajec, listí a podobné. I vy jste si mysleli, že tyto zbytky v koši, nebudou ovlivňovat znečištění životního prostředí? Je to logické, přece rozložitelný odpad se rozloží na každém místě. Proč nás má tedy zajímat?

Kuchynsky odpad v koši

Kuchyňský odpad v koši mezi plasty.

Odpověď je jednoduchá. Biologicky rozložitelný odpad si nedokáže na skládce vytvořit vhodné podmínky a prostředí na rozklad. Na skládkách se kromě BRO vyskytuje i jiný odpad, hlavně plasty, které ho zatlačují a tak probíhá rozklad bez přítomnosti kyslíku. Rozklad bez přítomnosti kyslíku způsobuje hnilobný proces, během kterého se do ovzduší uvolňuje metan. Během hnilobného procesu se dostávají škodlivé látky i do podzemních vod, prostřednictvím infikované půdy. (zdroj)

 

Kde se dá kompostovat

Kompostovat můžete téměř všude, kde najdete dostatečné místo. Záleží na vás, kolik biologického odpadu vyprodukujete a tedy jaké velké místo budete vyžadovat k uskladňování tohoto odpadu. Velmi dobrým způsobem je i domácí kompostování přímo v bytě. Stačí si pořídit vermikompostér, který vám za pomoci kalifornských žížal přemění kuchyňský odpad na kompost.

Dřevěný kompostér na zahradě

Na zahradě

Kompostování na zahradě můžete je jednoduché a potřebujete jen prostor při svém domě či paneláku. Stačí když si najdete vhodné místo a vytvoříte správné podmínky. Jednoduše připravíte místo na odkládání zbytků biologického odpadu a budete se mu občas věnovat. Budete potřebovat kompostový zásobník, který umístíte na vaší zahradě. Ten si můžete snadno vyrobit i doma. Kompostovací zásobník může být:

  • dřevěný
  • plastový
  • cihlový
  • z pletiva
  • kovový
  • rotační

Dřevěný

2 doma vyrobené dřevěné kompostéry

Dřevěný kompostér může mít více podob a vytvoříme ho prakticky z většiny dřevěného odpadu.

Je populární i díky dostupnosti materiálu a jednoduchého postupu při výrobě doma. Avšak životnost dřevěného kompostéru je podstatně kratší. Vlivem rozkladu a počasí se dřevo opotřebuje rychleji. Tomuto problému lze předejít správným výběrem dřeva například dubkaštanšvestka nebo třešeň. Dostupnější dřeva mohou být například smrkové nebo borovicové, je důležitý vyšší obsah pryskyřice. Řešení je také v podobě laku, kterým prodloužíme životnost dřeva. Dejte si však záležet aby neobsahoval chemikálie a jedovaté látky, které by se mohly dostat přes kompost na váš talíř. Můžete tedy použít ekologické laky například z konopného oleje nebo na bázi včelího vosku.

💡 Jak si vyrobit dřevěný kompostér do zahrady

paletový kompostérBudeme potřebovat:

  • 4 stejné dřevěné palety
  • hřebíky

Postup při vytvoření kompostéru z dřevěných palet je jednoduchý. Z palet vytvoříme stěny kompostéru a připevníme jejich hřebíky, vznikne nám kostka. Pokud byste neměli palety, kompostér můžete vytvořit i z stejných dřevěných desek.

Plastový (otevřený, zavřený)

2 plastové kompostéry - otevřený, zavřený

Plastové kompostéry se vyrábějí z recyklovatelného plastu.

Otevřený má stejný design jako dřevěný. Je vytvořen z plastových hranolů, které jsou pospojovány do kostky. Výhoda plastového materiálu je delší životnost. Avšak sehnat plastový materiál je složitější a cenově náročnější. Takový plastový zásobník si můžete zakoupit v různých e-shopech.

Zavřený je vhodnější i do menších zahrad nebo prostorů. Manipulace s nimi je složitější a nemůžete si ho vyrobit doma, to znamená vyšší investici. Musíte dávat pozor na odvětrávací otvory, aby byly dostatečně velké. Jelikož jsou uzavřeny je horší přístupnost a manipulace s kompostem, který je třeba promíchávat. Odpad v nich by se měl však rychleji rozložit a je chráněn před hlodavci.

Cihlový (betonový)

cihlový kompostér

Přebytečné cihly se dají snadno využít k výrobě kompostéru.

Tento typ kompostovaného zásobníku je vhodný, pokud máte na zahradě zbylé cihlové kostky nebo pokud vám z betonování zůstal materiál. V podstatě je však nákladnější a nepraktický. Nezapomínejte na to, že i v takovém zásobníku byste měli mít větrací otvory a odtok na přebytečnou vodu. Z hlediska životnosti materiálu jsou trvanlivé a kvalitní. Jsou vhodnější do větších zahrad nebo záhonů. Při výstavbě však nepoužívejte materiál s obsahem škodlivých látek, které by mohly znehodnotit kompost a jeho využití.

Z pletiva

2 pletivové kompostéry

Pletivové kompostéry můžete vyrobit z přebytečného pletiva.

Na zhotovení použijeme pletivo, které stočíme a na bocích svážeme. Dobré je zvolit optimální výšku, kvůli stabilitě. Dovnitř můžeme umístit kvůli, kolem kterých se bude ovíjet pletivo aby lépe drželo. Aby odpad rychle nevysychal je dobré využít třtinový rohož na obložení pletiva. Tento druh zásobníku je méně praktický i kvůli neudržitelnosti. Materiál není nejpevnější, ale může sloužit jako dočasný a improvizovaný zásobník.

Kovový (plechový)

Kompostér z plechů

Kompostér z přebytečného plechu.

Kovový zásobník je finančně méně dostupný a je nezbytná antikorozní povrchová úprava a dostatečné větrání. Z časového hlediska je však velmi praktický, protože má nejdelší životnost. Nedoporučuje se cínový materiál, kdy může proniknout cín do kompostu a následně do rostlin nebo zeleniny. Můžete využít i staré sudy z kvalitního materiálu, na kterém je třeba udělat otvory pro cirkulaci vzduchu. Je však důležité vědět co v nich bylo uskladněno abyste náhodou kompost nenainfikovali. Na obrázku je uveden kompostér z přebytečných plechů, které jsou však napadené rzí, jak jsme zmiňovali může to ovlivnit kvalitu kompostu.

Rotační

rotační kompostér

Díky rotačnímu kompostéru nebudeme muset kompost překopávat.

Tyto kompostéry jsou cenově velmi náročné, ale o to více praktické. Jsou uzavřeny, takže zabraňují vniknutí zvířat ke kompostu a fungují na rotačním principu. Kompost tedy nemusíte překopávat a přehazovat, jednoduše otáčíte buben do kterého vkládáte zbytky. Kompostéry tohoto typu jsou však poměrně malé, jsou vhodné na menší zahrady, kde není mnoho odpadu, nebo na kompostování kuchyňského odpadu. Tím, že jsou menší se však jednodušší uskladňují. Rotační kompostér můžete mít i zavěšený na stěně.

 

V bytě (vermikompostér)

V bytě se dá jednoduše kompostovat ve vermikompostéri. Dostanete ho koupit v různých e-shopech ale i kamenných obchodech. Toto kompostování je založeno na hnojných (kalifornských) žížalách. Žížaly se živí kuchyňským odpadem, který stráví a následně vylučují. Z toho vzniká vermikompost bohatý na živiny, který se využívá jako hnojivo.

žížaly na kompost

Žížaly, díky kterým vzniká vermikompost.

Složení vermikompostéra

  • domek žížal
  • nádoba na odtékající přebytečnou vodu tzv. dážďovkový čaj

Domek žížal

Domek je vrchní nádoba, v níž žížaly žijí a vkládáme jim tam potravu. Toto první patro má dírkovaný spodek, aby mohla odtékat přebytečná voda. Při zakládání vermikompostéru žížaly pokládáme do připravené podestýlky, která se skládá z kokosového vláknanatrhaného kartonulistí a nakrájených zbytků z ovoce a zeleniny. Žížaly zasypeme další vrstvou kartonu, listí, kuchyňského odpadu. Můžeme přidat i nastříhané noviny, čajové sáčky či vylouhovaný kávový odpad. Následně domek zalijeme trochou vody, abychom žížalám zajistili vlhkost. Tento domek zavřeme přiléhavým víkem, na který můžeme navrtat dírky, přes které bude proudit vzduch. I při vermikompostovaní platí, čím menší kousky, tím lépe. Žížalám se bude potrava lépe konzumovat a rychleji ji stráví.

Vermikompostér

Vermikompostér zakoupíte v různých e-shopech, často i přímo s žížalami

Nádoba na přebytečnou vodu

Tato nádoba je umístěna pod domečkem. Shromažďuje se tam přebytečná voda, kterou do vermikompostéra průběžně přiléváme abychom udržovali vlhkost. I žížaly vyprodukují určité množství tekutin, které spolu s vodou vytečou a tento dážďovkový čaj můžeme používat jako tekuté hnojivo smíchané s vodou v poměru 1:1.

💡 Odebírání kompostu

Pokud máme kompost zcela zpracován a nenachází se na něm žádný náznak nezpracované potravy, potřebujeme ho oddělit od žížal. Na takové odebrání můžeme využít dva způsoby:

  • přidáme další patro – v takovém případě na domek položíme další patro, do kterého naskládáme čerstvou potravu pro žížaly a vytvoříme jim tam novou podestýlku. Žížaly ucítí čerstvou potravu a přes děrované dno se přesunou na vrchní patro. Po přesunutí můžeme odebrat střední patro a použijeme kompost.
  • přesunutím na jednu stranu  – pokud bychom stále chtěli pokračovat pouze v jednom domku, vzniklý kompost s žížalami přesuneme na jednu polovinu a na druhou polovinu přidáme čerstvou potravu jen s trochou vzniklého kompostu. Žížaly se znovu přesunou za čerstvou potravou a vzniklý kompost budete moci odebrat. Je důležité aby se tyto půlky dotýkaly, aby mohli žížaly bezpečně přelézt.

Musíte být trpělivý, žížalám může přesun chvilku trvat a dokonce se nemusí přesunout všechny. Pár žížal může v kompostu zůstat. Ty budete muset vybrat a vložit je zpět do domku.

 

Co se dá kompostovat

Pokud máte kompost na zahradě máte větší prostor a můžete tam ukládat více surovin. Do zahradního kompostéru je vhodné dávat i větší kusy. Ve vermikompostéri si dávejte pozor na překrmení žížal. Pokud žížaly začnete překrmovat začnou nám hynout a potrava bude plesnivět. 0,5 kg žížal spotřebuje přibližně 0,25 kg potravy denně. Jeden balíček žížal, který víme zakoupit v internetovém obchodě obsahuje 0,5 – 2,5 kg. Nejlepší je pokud žížaly krmíte maximálně dvakrát týdně a potravu nechte pár dní odstát aby nebyla čerstvá. (zdroj)

Do kompostu ostatných:

  • kávová usazení
  • sáčky od čaje
  • papír
  • papírové ubrousky
  • tráva
  • prsa
  • listí
  • zbytky ovoce / zeleniny
  • skořápky z vajec (podrcené nadrobno)

💡 Tip: Buďte opatrní při krmení žížal citrusovými plody. Jejich slupka může být chemicky infikované, proto je vhodné slupku nejprve umýt.

zelenina a ovoce patří do vermikompostéru ale maso a kůže ne

Zelenina a ovoce patří do vermikompostéru ale maso a kůže ne.

Do kompostu nepatrí:

  • maso
  • kosti
  • kůže
  • olej
  • zbytky uvařeného jídla
  • mléčné výrobky
  • kontaminovanou zeleninu / ovoce

Dávejte si pozor pokud kompostu na zahradě a volně opravdu správné suroviny jinak můžete přilákat hlodavce nebo jiné zvěře, které vám kompost znehodnotí.

 

Využití kompostu

Vzniklý kompost má velké množství živin a minerálů, které využijeme tak, že budeme kompost přidávat k rostlinkám jako hnojivo. Můžeme jej používat v pevném i tekutém stavu (dážďovkový čaj). Kompost má biostimulační účinek, tedy umí zlepšit vývoj rostlin, zvýšit její příjem minerálních látek a rostlina bude odolná vůči změně teploty či světla. Kompost můžeme přidávat na vrch k hlíně jako hnojivo nebo na spodek při přesazování či rozmnožování. Také se může používat i na sázení a přesazování stromů.

💡 Recept na domácí tekuté hnojivo z vermikompostu

kompostTekuté hnojivo z vermikompostu si vyrobím velmi jednoduše. Budeme potřebovat:

  • 60 g vermicompostu
  • 1 l dážďovkového čaje (přefiltrované vody bez chlóru)

Vermikompost smícháme z dážďovkovým čajem nebo vodou a necháme 24 hodin louhovat. Občas promícháme. Následně přecedíme a tekutinu používáme jako hnojivo. Dážďovkový čaj můžeme používej i samostatně jako hnojivo smíchané s vodou 1:1.

 

4 pravidla pro urychlení kompostování

Pro kompostování je velmi důležité vytvořit vhodné podmínky pro mikroorganismy, které zapříčiňují správný rozklad. K takovým podmínkám se umíme dopracovat pokud budeme dodržovat jednoduchá pravidla.

4 pravidla pro urychlení kompostování

Je důležité udržovat tato pravidla pro kvalitu našeho kompostu – malé kousky, různorodost, překopávání a přiměřená vlhkost.

 

1. Čím menší tím lépe 

Materiál, který budeme chtít kompostovat by měl být nasekaný, nakrájený nebo nastříhaný na co nejmenší kousky. Menší kusy se rychleji rozloží, kompost se bude lépe přehazovat a bude více provzdušněný. Větší kusy se musí déle rozkládat a kompost by mohl začít plesnivět a hnít. Ve vermikompostu se budou menší kousky lépe trávit žížalám a kompostování bude pro ně jednodušší.

 

2. Pozor na poměr kompostovaného materiálu

Známe dva druhy materiálu, který kompostujeme

  • uhlíkaté – piliny, hobliny, dřevo, sláma, listí, které jsou tvrdší a sušší
  • dusíkaté – tráva, hnůj, zbytky z kuchyně, které jsou měkké a vlhké

Je důležitá rovnováha v materiálech. Protože pokud bychom měli převahu uhlíkatého materiál kompost by byl sušší a rozkládal by se déle. Převaha dusíkatého materiál zapříčiní přemokření materiálu a začal by hnilobný proces.

 

3. Bez kyslíku nelze kompostovat

Pokud chceme přetvořit odpad na kompost, musíme mu dopřát dostatek kyslíku. Provzdušňování a překopávání kompostu je důležité i proto, abychom zabránili nadměrnému hnití a vzniku plísně. Dokud se nám ze zbytků vytvoří kompost, bude to trvat přibližně 6 měsíců. Za tu dobu bude nutné hmotu alespoň 2 krát překopat. Nic nezkazíte pokud prekopete vícekrát, docílíme tak rychlejší a rovnoměrnější rozklad. Při vytváření kompostéru musíme myslet na dostatečné otvory, aby mohl vzduch vnikat do středu hromady.

 

4. Potřebujeme vlhkost, ale přiměřenou

S tímto bodem souvisí rozdělení materiálu na dusík a uhlík. Kompostování je založeno na vlhkosti. Nedostatek vlhkosti pozastavuje rozklad ale taky nadměrná vlhkost. Optimální vlhkost zjistíte v pokročilejším stádiu rozkladu, kdy do hrsti nabereme hmotu z kompostéru a stiskneme. Po stlačení by mělo být přítomno pouze pár kapek vody a po otevření dlaně musí hmota udržet tvar. Pokud vám však z ruky vyteče voda, kompost je promočený a třeba přidat uhlíkové suroviny. Pokud je hmota příliš suchá a rozsype se vám, kompost můžete zalít vodoupřekopat nebo přidat dusíkatý materiál.

 

 

Použité zdroje:


Jak se vám líbil tenhle článek?
Autor článku
Jaroslava Putirková

Baví mě čtení a poznávání nových možností. Těší mě, když přijdu na něco užitečné a mohu to posunout dál lidem, kteří to využijí. Ať už se to týká rád nebo pomoci při výběru. Hlavně v dnešní době, kdy je na trhu velká škála spotřebních produktů, je důležité vybrat si správně.

Komentáře
Zatím se zde nenachází žádný komentář.
Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*