Česnek je zelenina, která je velmi prospěšná pro naše zdraví. Pokud jste se tedy rozhodli pěstovat ho a nevíte, jak na to, v článku vám přinášíme několik tipy na sázení česneku. Dozvíte se, kdy sázet česnek, ale i to, jaké druhy česneku existují a přidáme i zajímavé informace o využití česneku.
Věříme, že vás inspirujeme a přesvědčíme o tom, že sázení česneku a jeho pěstování není náročné.
Jak sázet česnek?
Allivum sativum, tedy česnek, je zelenina, která oblibě slunce a jílovitou, jemně kyselou půdu. První větou jsme si odpověděli na první otázku – jak zvolit správné místo na výsadbu této zdravé rostliny, která nechybí v každé kuchyni? Další otázkou, na kterou vám odpovíme je – kdy je nejlepší čas na sázení česneku? Záleží od odrůdy. Můžete ho sázet i na jaře, jakmile půda odmrzne a dá se s ní pracovat.
Pokud si vyberete podzimní odrůdu, doporučujeme ho sázet v období kolem konce září až listopadu. Česneku vůbec nepřekáží zima, jeho kořeny jsou vůči ní odolné, pokud jsou dostatečně hluboko. Během zimy se pěkně vyvíjí kořenová struktura a na jaře začne bujet rostlina nad zemí. Rostlina potřebuje pár týdnů před prvním mrazem, aby se kořeny vyvinuly do bezpečné hloubky. Avšak nemůže jít do země příliš brzy, aby se česnek nezačal zelenat a následně ho spálí mráz.
Téměř všechny odrůdy můžete sázet na podzim, ale na jaře jsou vhodné jen některé. Možná vám s výběrem vhodného období na sázení česneku pomůže lunární kalendář, protože někteří zahrádkáři se při výsadbě česneku řídí právě ním.
Hlavičky česneku nemůžete při výsadbě jen tak hodit do země. Zasaďte jej následujícím způsobem. Do dobré země, nejlépe trochu pískovité hlíny, proveďte motykou 0,5 m až 1 m dlouhé řádky a asi 25 cm hluboké. Před samotným sázením doporučujeme dodat půdě výživu ve formě hnojiva nebo rybí či kostní moučky. Vyberte si přibližně velikostí stejné a hlavně zdravé stroužky na sázení.
Rozhodně nesaďte česnek, který jste kupovali na konzumaci v potravinách, tedy česnek konzumní. Raději si kupte česnek na sázení určený, v zahrádkářství nebo semenářství. Pár dní před výsadbou jednotlivé stroužky oddělte, no nerozbalujte je ze slupky. Do připravených řádků vložte stroužky širší částí plodu směrem dolů, asi 10 cm od sebe vzdáleny a asi do 8 cm hloubky.
Co se týče předplodin, vhodné je česnek sázet na místa, na kterých jste měli předtím vysazené okurky nebo košťáloviny. Naopak, nedoporučuje se sázet ho na místa, kde jste pěstovali rajčata, cibuli, pórek nebo luštěniny, jako hrách, bob či fazole.
Jak se o česnek starat?
Pokud pocházíte z oblasti, kde je tuhá zima, je dobré, pokud ochráníte plody v zemi tím, že jejich přikryjete slámou. Tu na jaře, kdy se nebezpečí přízemních mrazů pomine, odstraňte. Na brzkou jaře použijte nejlépe slepičí hnojivo pro podporu růstu česneku. Hnojivo mějte ještě k dispozici během období, kdy se dny začnou prodlužovat, někdy v květnu, až červnu. Nejlépe tehdy, když se začnou formovat plody. Plevel také začne být v tomto čase problém. Česnek není velmi soutěživý v boji o výživu v půdě, proto mu třeba dopomoci a plevel v jeho okolí odstranit.
Pokud uvidíte náznak žloutnutí listů, neváhejte přidat další hnojivo, protože česnek tehdy potřebuje více živin. Pořádně polévejte během jara, ať je každé tři dny okolí plodiny vlhké. Postupně jak bude česnek růst můžete z frekvence polévání ubrat, protože na vodu není až tak náročný.
Máme pro vás pár tipů na hnojivo na česnek:
NÁZEV | HODNOCENÍ | CENA |
---|---|---|
Ukázat nabídku | ||
Ukázat nabídku | ||
Ukázat nabídku |
Jaké nemoci nebo jací škůdci mohou napadnout česnek?
Česnek je v tomto směru jen málo náročný. Ve skutečnosti je přírodním odpuzovačem škůdců v zahradě. Zajímavostí je volba místa na sázení česneku mezi jahody. Ty považují česnek za svou osobní stráž. Také ho obcházejí nemoci, které napadají ostatní rostliny.
No přece jen se nemoci, viry a škůdci najdou. Tyto mohou česnek potrápit:
- bílá sklerociová hniloba – to je asi to nejhorší, co vás může potkat. Projevuje se tím, že hlavička je černá, stonek je měkká a listy zežloutnou. Můžete také patrný na rostlině bílé fleky. Pokud najdete infikovaný česnek s takovými příznaky, hned vyčistěte všechny rostliny v dosahu půl metru. Všechny, i ty, které ještě nejeví známky onemocnění. Těchto rostlin je třeba se zbavit, nejlépe spálit na místě, kde se nebude dekádu něco pěstovat. Také dbejte o to, aby toto místo nebylo přístupné, protože nemoc se přenáší i na botách. Půdu, kde se nemoc objevila třeba dezinfikovat dusíkatým vápnem. Na tomto postiženém místě nepěstujte příštích 10 let žádný česnek, cibuli, či pórek a ani jiné příbuzné rostliny. Zdrojem nákazy může být infikována sazenice nebo se infekce nachází v půdě.
- fusariovému hniloba – způsobuje ji běžně vyskytující se houba v půdě. Velmi se jí daří během teplých a vlhkých lét, a v těžkých zeminách. Nemoc víte diagnostikovat tak, že kořeny česneku dostanou fialové zbarvení. Při silnější koncentraci houby jsou kořeny zahubené a rostlina se scvrkává. Nejlepším způsobem boje je prevence v podobě kvalitní sazenice a pozdního sázení česneku na podzim, kdy je teplota trvale pod 9 stupni.
- fúzavka česneková – hmyz, který se nápadně podobá na mouchu řeznici. Je však o něco menší a křídla mají kouřové zbarvení. Specifický je její pomalý let. Na jaře moucha naklade vajíčka na listy mladého česneku. Následně larvy, asi 1 cm velké a bílé, listy česneku obžierajú. Rostlina bez listů se stává slabou, snadno náchylnou na houbové onemocnění. Na chemický zásah je již po objevení larev pozdě. Když už tedy zvolíte tuto možnost, používejte chemický postřik na brzkou jaře. Ale jsou také přijatelnější metody jako proti tomuto hmyzu bojovat. Nejdříve asi jen odpozorujte, jestli se tento hmyz vůbec vyskytuje v okolí vaší zahrady a zda jeho škodlivost přesáhne vámi snesitelnou míru. Pokud ano, použijte zahrádkářskou netkanou textilii. Rozprostřete ji přes rostliny a mouchy na jaře vajíčka nenákladné do vašeho česneku.
- háďátko zhoubné – tento parazit se považuje za nejvážnějšího škůdce česneku a cibule. V zemi dokáže přežít až 24 let. Symptomem jsou zkroucené a deformované listy, které obschýnajú a žloutnou. Plody vypadají jakoby byly shnilé, tedy jsou sépiových barvy a jsou poškozeny. I malý počet jedinců dokáže v příznivých podmínkách zničit celou úrodu. Tento parazit se vyskytuje všude na světě, ale nejvíce se mu daří v mírném klimatickém pásmu. Nejlepší ochranou proti háďátku je kvalitní sazenice. A pokud jste ho už objevili, tak následující rok na daném místě, kde jste měli česnek zasaďte jetel, kukuřici nebo řepku.
- můžete se ještě setkat se sadzovitosťí česneku nebo modrou hnilobou, které jsou však více estetickou závadou plodu jako chorobou. Způsobují jejich houby, které se objevují na odumřelých částech pletiva rostliny.
NÁZEV | HODNOCENÍ | CENA |
---|---|---|
Ukázat nabídku | ||
Ukázat nabídku | ||
Ukázat nabídku | ||
Ukázat nabídku | ||
Ukázat nabídku |
Kdy česnek dozrává?
Pokud jste sázeli na podzim, bude pravděpodobně úroda někdy kolem července nebo srpna. Záleží od odrůdy a ty vám představíme v článku později. Abyste zjistili, kdy je česnek vyzrálý, sledujte žloutnutí vrcholů. Pokud jsou žluté, či dokonce odpadávají, tak nastal ten správný čas na sklizeň. Samozřejmě, vždy udělejte zkoušku.
Po odtržení hlavičky česneku by jednotlivé stroužky měly být pěkně plné a slupka suchá a až papírově tenká, či křehká. Pokud česnek odtrhnete příliš brzy, stroužky budou tenké, prázdné a nebudou celistvě držet v hlavičce. Naopak, pokud necháte česnek v zemi příliš dlouho, stroužky mohou začít odpadávat.
Dobrou radou je také technika žně. Netrhejte česnek ze země násilím, raději ho vykopejte rýčem, jinak by se hlavička mohla rozpadnout. Nechtěli byste si zkazit krásnou úrodu nešetrným sběrem. Rostlinu očistěte od hlíny, a nechte asi dva týdny na suchém, stinném a dobře větraném místě. Běžnou praxí je udělat z nich copy 6-8 kousků zavěšených v komoře dole hlavou.
Dbejte aby nebyl ani jeden kousek přidušený, tedy bez přístupu k vzduchu. Česnek je připraven pro skladování, pokud je dobře vysušen a má suché, tvrdé kořeny, které před zavěšením v komoře odstraňte. Česnek by měl být skladován na suchém a tmavém místě v teplotě okolo 4-5 stupňů. V dobře odvětrávaném prostředí a při dodržení správných, výše uvedených, podmínek vám česnek vydrží po celý rok. Záleží to i od odrůdy. Odrůda Benátčan dokonce vydrží dobře skladována až 2 roky.
Vyvarujte se skladování ve vlhkém prostředí a určitě ho neskladujte v lednici. Pokud plánujete sázet česnek i příští rok, určitě si odložte nejkrásnější hlavičky, které můžete na podzim zasadit z vaší úrody.
Jaké odrůdy česneku známe
Jak jsme již uvedli, česnek můžeme rozdělit podle období kdy se sází, na dvě základní skupiny: podzimní a jarní. Možná jste se již setkali i s pojmem zimní česnek. No v zimě česnek nesaďte, velmi byste se nadělali při bourání půdy. Podzimní třeba sázet na podzim, nejlépe pár dní před prvními mrazy a jarní hned po posledních mrazech. Do země ho třeba vložit v mělčí hloubce kolem 5 cm, přičemž podzimní, klidně i v hloubce 10 cm.
Ještě známe třídění na paličáky a nepaličák. Sázení česneku, v Česku lidově nazvaného paličák, zda nepaličák není velmi rozdílné. Rozdíl je jen čistě botanický. Paličáky mají květní stonek, kde vyrůstají pacibuľky. Pokud chceme zvýšit výnosnost česneku, musíme tyto květní stonky průběžně odstraňovat.
Česnek nemá semena, může se množit pouze vegetativně, tedy pomocí plodů nebo již zmíněných pacibuliek, které můžete klidně na jaře zasadit do země rovnou po utržení.
Podzimní odrůdy paličáků (lidově nazývané i paličáky):
- Bjetin – sklízí se již začátkem července, což ji činí nejdřívější odrůdou. V hlavičce má 6-10 ks a má vysokou výnosnost a dobrou skladovatelnost.
- Blanin II – odrůda je to polopozdní, sklízí se koncem července, není až tak výnosná, ale na druhou stranu je velmi odolná vůči chorobám. V jedné hlavičce je 6-12 stroužků. Tato odrůda má velmi dobrou skladovatelnost.
- Havel – odrůda česneku kterou je možné sklízet v polovině července. Výnosnost je velmi vysoká a plod často dorůstá nadprůměrné velikosti, čemuž odpovídá obsah v jedné hlavičce, který je 6-8 stroužků.
- Havran – výnosná odrůda česneku, která se sklízí v polovině července. Snadno jej odlišíte od ostatních odrůd, protože má výrazné fialové zbarvení a obyčejně bývá s pravidelným počtem stroužků v hlavičce 6 kusů.
- Slavin – je česnek jehož zabarvení je fialové, sběr je kolem poloviny července a odrůda je to výnosná. V jedné hlavičce může být 10 – 14 stroužků menšího vzrůstu. Skladovatelnost je však omezena do jara následujícího roku.
- Stanik – je velmi výnosná úroda česneku, která se sbírá koncem července. V jedné hlavičce je 10 stroužků a je také dobře skladovatelný.
- Vekan – je to geneticky odolná odrůda proti chorobám. Má středně velké hlavičky s počtem 8 -12 stroužků v hlavičce. Sklízí se začátkem července a je výnosnou odrůdou. Skladuje se maximálně do května následujícího roku.
Podzimní odrůdy nepaličák (lidově nazývané i nepaličáky):
- Anton – je to raná odrůda, která se sklízí začátkem července. V hlavičce má 8-12 nepravidelně uloženými stroužků. Má dobrou skladovatelnost a je odolný vůči chorobám.
- Lukan – je to nejvýnosnější a nenáročná odrůda česneku vůbec. Má nepravidelné, středně velké stroužky v hlavičce s počtem 8-12 kusů. Má také dobou skladovatelnost.
- Záhorský II – Odrůda je to poloraná a sběr je možný v polovině července. Uložení stroužků v hlavičce je nepravidelné a stroužky samotné jsou střední velikosti. Jejich počet je v rozmezí 8-12 kusů.
Nepaličáky které můžete sázet i na jaře:
- Benátčan – sklízí se až začátkem srpna a můžete ho skladovat až 2 roky. Uložení stroužků v hlavičce je pevné a nepravidelné. Velikost stroužků je poměrně velká a v jedné hlavičce je může být uloženo od 12-17 kusů. Odrůda je to velmi výnosná.
- Japo II – pozdní a velmi výnosná odrůda. Sbírá se až začátkem srpna. Uložení stroužků je pravidelné. Stroužky jsou velké a v jedné hlavičce je může být 8-13 kusů.
- Matin – česnek, který má dobrý výnos i v suchém roce, ale je háklivý na škůdce. Sklízí se na přelomu července a srpna. V jedné hlavičce je možné najít 8-12 stroužků, které jsou nepravidelně uloženy a mají střední velikost.
Využití česneku a jeho účinky
Česnek je nepostradatelný pomocník v naší kuchyni a je součástí mnoha jídel. Obsahuje vitaminy (C – až 15%, B6 – až 17%, B2, D, K), 23% manganu, 6% selenu, vláknina, sacharidy, draslík, fosfor, železo a bílkoviny.
Takové jsou jeho účinky:
- má protibakteriální účinky
- pomáhá vykašlávat při zánětu horních cest dýchacích díky složce Alicin
- snižuje krevní tlak tím, že pomáhá zvyšovat průtok krve
- snižuje cholesterol a cukr v krvi
- snižuje výskyt karcinogenů
- je výborným bojovníkem proti střevním parazitům
Zdroje informací:
- www.cesnek.cz – odrůdy česneku
- www.skudci.com – škůdci česneku
- www.agroporadenstvo.sk – jak pěstovat česnek
- www.almanac.com – sázení česneku (anglicky)
Článek je zařazený do kategorie: Tipy a triky, Zahrada
Mohlo by vás zajímat
- Chalupa v retro stylu – od koupelny po kuchyň
- Fólie na okna domu či bytu - ozdobné, zrcadlové, protisluneční, termoizolační a jiné fólie na okna
- Jak správně vařit v parním hrnci? Tipy pro přípravu dušené rýže či jiných jídel
- Jak pěstovat květ Bramboříku venku i v bytě
- Jak pěstovat a sázet hrách (na jaře i v létě)
- Jak sušit šípky (nejen) na čaj v sušičce či troubě – poradíme vám!
- Jak sušit rajčata v sušičce, v troubě či na slunci
- Jak sušit houby v troubě, sušičce či na slunci
- Jak sušit ovoce - švestky, jablka, šípky, meruňky, fíky, rozinky a jiné
- Hyacint - jak jí pěstovat a rozmnožovat
Můžu si vysázet česnek i v truhlíku na balkoně?
Škoda , že v článku není po jaké plodině není dobré česnek sázet.
Dobrý den, informace jsme doplnili: Co se týče předplodin, vhodné je česnek sázet na místa, na kterých jste měli předtím vysazené okurky nebo košťáloviny. Naopak, nedoporučuje se sázet ho na místa, kde jste pěstovali rajčata, cibuli, pórek nebo luštěniny, jako hrách, bob či fazole.
Co delat s česnekem, který byl vysazen v listopadu a jiz vybíha. Mohu jeho zeleny vrsek ustrihnout?
Dekuji Truhlarova