Trávník svépomocí – vše o trávníku od A po Z, založení a péči

Trávník je nedílnou součástí každé zahrady a proto je více méně jisté, že pokud plánujete stavbu či koupi domu (pokud se tak ještě nestalo), tak akce: „trávník svépomocí” vás dříve či později asi nemine.

Někomu se na první pohled bude zdát, že založit trávník, který by splňoval potřebné estetické a funkční parametry není žádný větší problém. Inu, není – pokud víte co dělat. Proto vám nyní přinášíme kompletní návod jak se dopracovat ke krásnému trávníku vlastní cestou. A ne abyste zapomněli na to, že „hotový” trávník si pak vyžaduje i adekvátní péči. V tomto článku najdete o trávníku samotném a jeho ošetřování vše en bloc. Ať se líbí.

Trávník – definice, funkce, typy

Zelená oáza klidu – i takto bychom mohli definovat trávník z estetického hlediska. Z toho funkčního se jedná o udržovanou travnatou plochu parkového typu.

Tedy není to žádná louka – od té se liší jak skladbou rostlin (trávník je specifická směs trav, které jsou vyšlechtěné a nakombinované tak, aby vytvářely hustou, pružnou a pevnou drn) a způsobem založení, tak i účelem a vlastně i způsobem údržby. Trávník je také součást většího celku v sadovnické tvorbě a tudíž důležitý prvek zahradní architektury. Kromě toho bývá součástí veřejné zeleně a několika sportovišť (fotbalové či golfové trávníky a podobně).

 

Základní typy trávníků

➡️ Okrasný trávník

Okrasný trávník je na okrasu a plní hlavně prezentační roli. Takže pokud máte doma děti a domácí zvířata, případně chcete zahradu a travnatou plochu využívat i na sportovní či jiné aktivity, tak tento typ trávníku není právě pro vás. Pod pojmem okrasný trávník si tedy spíše představte jemný anglický trávník, na který se téměř bojíte šlápnout, a který vyžaduje i maximální péči (dokonalá příprava půdy, pravidelná závlaha, hnojení, časté sekání). Takový trávník je velmi jemňoučký, ale opravdu i velmi hustý a měl by mít v plné kondici krásnou sytě zelenou barvu.

➡️ Užitný trávník

Je to nejčastěji používaný typ trávníku a hodí se v podstatě na všechny stanoviště + snese i větší zátěž (ne zase extrémní samozřejmě). Vyznačuje se také hustší drnem, ale spíše drsnější a s menší tvorbou biomasy, takže sekání je třeba tak 6 až 10 krát do roka. S hnojením třeba počítat hlavně na jaře (regenerační hnojení). Hodí se jak na zahrady rodinných domů, tak i jako veřejná zeleň. Perfektně zapojený trávník i tohoto typu také vytváří výborný estetický dojem.

➡️ Sportovní/trávník pro hřiště

Tyto trávníky jsou nejvíce zatěžovány a namáhané. A to v podstatě celoročně (kromě krátké zimní přestávky). Musí se vyznačovat vysokou snášenlivostí použitých travních druhů vůči vysoké zátěži, sešlapávání a skluzu, tolerancí vůči častému, střednímu až nižšímu sečení,
pevností kořenového systému, rychlostí regenerace drnů po poškození. Intenzivní sportovní trávníky převažují samozřejmě nejvíce ve fotbale a golfu.

➡️ Trávník do stínu

V nabídce obchodů najdete i trávníkovou směs, která je určena do stínu. Aplikuje se na plochy, při kterých jsou světelné poměry horší a klasický trávník by na těchto místech nerozvíjejí. Pozor. Neznamená to hned, že trávník dopěstujete i v úplném stínu – každý jeden druh trávy potřebuje slunce (více či méně, ale potřebuje, mezi ty méně náročnější patří například lipnice hajní či psineček výběžkatý).

Takže pokud máte zastíněnou plochu, na níž se neudrží ani plevel, s trávou tam také velmi nepočítejte. Pokud ji tam i vysejete, zakrátko ji vystřídá mech. Pokud potřebujete tuto plochu zakrytou, řešte to spíš nějakým mulčem či kamínky, nebo nějakou vhodnou okrasnou výsadbou (hosty, čechravy, kapradiny, atd.).

➡️ Ostatní trávníky

Existuje ještě množství typů trávníků, které se používají na nejrozmanitějších místech a mají specifické podmínky pro pěstování. Jsou to například speciální trávníky na letištích, na březích řek a hrázích, ale i trávníky v sadech, parkovací či dokonce střešní trávníky (i když v tomto případě se nejedná o zcela přesné pojmenování, spíše je to zeleň – složená z více druhů rostlin, které snesou extrémnější podmínky).

Stále oblíbenější je extenzivní typ trávníku, který nevyžaduje žádné větší zásahy (kromě občasného sečení) ak tomu ještě i kvete. Dnes už dostanete koupit směsi i takového typu, kde kromě trav (nenáročných druhů a kultivarů) najdete i různé další byliny (jeteloviny, jitrocel, hřebíček, sedmikráska a množství dalších…).

➡️ Umělý trávník

Není to živý organismus, ale zmínit ho musíme – existují totiž místa, kde tráva jednoduše růst nebude (velmi stinné a vlhké místa, půda s příliš kyselým pH atd.). Nebo se tam nehodí (okolí bazénů, jezírek, balkony, lodžie…). V takovém případě lze sáhnout i po takové alternativě. A nemusíte ho sekat, zalévat ani hnojit 🙂

 

Jaké druhy trav patří do trávníku

Mezi nejvíce používané trávy * v okrasných a užitkových trávnících patří zejména jílek vytrvalý (Lolium perenne), kostřava červená (Festuca rubra) a lipnice luční (Poa pratensis). Existuje však množství odrůd jednotlivých druhů a výběr té správné směsi je hotové umění a alchymie (o tom by vám například věděli mluvit profesionálové, kteří se starají o špičkové golfové či fotbalová hřiště).

Nicméně pro naše domácí použití je třeba vědět snad pouze to, zda se směs hodí právě pro naše potřeby – sluneční či stinné místo, lehčí či těžká půda, klimatické podmínky a v tomto se spolehnout na výrobce trávnikárskeho osiva aby vybral ideální směs druhů a odrůd trav.

* Další druhy trav, které se přidávají do nejrůznějších trávníkových směsí: Kostřava ovčí (Festuca rubra rubra), Kostřava červená krátkovýbežkatá (Festuca rubra trichophylla), Kostřava ovčí (Festuca ovina), Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea), Lipnice hajní (Poa nemoralis), Lipnice Obecná (Poa trivialis), Lipnice smákčnutá (Poa compressa), Lipnice roční (Poa annua), Lipnice nízká (Poa supina), Psineček obecný/tenký (Agrostis capillaris), Psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), Psineček psí (Agrostis canina), Metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), Bojínek Hlíznatý (Phleum bertolonii), Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), Tomka Vonná (Anthoxanthum odoratum), Medyněk vlnatý (Holcus lanatus), Smělek štíhlý (Koeleria macrantha), Prstnatec obyčajný (Cynodon dactylon)

 

Na co všechno musíte myslet ještě před založením trávníku

❓ Jakou plochu vlastně chcete zatravnit a jaké prvky v ní chcete kromě trávníku mít

Nejprve si určitě místo, kam chcete trávník umístit a následně si proměřte jeho plochu. Počítejte také nějakou pěšinkou a výsadbou okrasných a užitkových rostlin, případně s dalšími prvky jako jezírko (článek jak ho udělat svépomocí), skalka a podobně. Základem je ucelená zatravněná plocha, která by neměla mít žádný extra složitý tvar ani nějaké rušivé prvky. Co je kromě estetického hlediska fajn i z toho praktického – sekání extravagantních ploch trávy totiž opravdu není žádná zábava a takový trávník se vám bude v konečném důsledku jen špatně udržovat.

❓ A jaká je kvalita půdy?

Velmi důležité je zjistit jakou půdu pod trávníkem vlastně máte. Trávník nejlépe prosperuje na lehčích půdách s dostatkem vzduchu, méně na těžkých a jílovitých. Pokud je právě druhý zmíněný typ půdy váš příklad, musíte/měli byste to řešit. Jako první možnost se nabízí odebrání nevhodné půdy a udělat navážku té vhodné. Druhou možností je vylepšení takové půdy přidáním vhodných komponentů jako křemičitý písek a další, které zmírní takové pro trávník negativní vlastnosti původní půdy. Pokud je na některých místech podloží téměř úplně nepropustné (na takovém místě stojí voda) je nutné oddrenážovaný.

❓ Jaký bude účel trávníku?

Je samozřejmě dobré předem vědět jak bude trávník využíván. Plánujete na něm sportovat spolu s dětmi? Nechcete strávit ošetřováním trávníku každou volnou chvilku? Máte psa, který bude mít neomezený přístup na celou tuto travnatou plochu? V případě, že jste na jednu z těchto otázek odpověděli kladně, zvolte raději univerzální směs travních semen. Bude sice o něco hrubší (více jílku), ale takový trávník už i něco snese a je také méně náročný na údržbu.

Naproti tomu se typicky okrasný trávník hodí například na předzahrádku a můžete sáhnout po směsích, které zaručují velmi jemný zato hustý porost (s kostřava či psineček). Samozřejmě je třeba připravit na neustálou péči. Nezbytností je časté sečení, ošetřování proti plevelům a chorobám, přiměřené hnojení, vertikutace a provzdušnění trávníku.

❓ Máte automatickou závlahu?

Jak to vidíte se závlahou vašeho trávníku? Jako živý Biosystem potřebuje i dostatek vody – tedy aby prosperoval a ne jen prožíval. Na výběr máte z několika možností. Za A. Klasika hadice s vhodným nástavcem a poléváte kdy to půjde (pokud se náhodou stane, že jednou dvakrát na to nebudete mít čas – nevadí, i žlutá je dobrá…). Za B. Zavedete si na plochu vhodný automatický zavlažovací systém.

Ruční zalévání se hodí spíše na menší zahrádky, kde trávník netvoří velkou plochu a tudíž takové zalévání není až tak náročné na čas a energii. Naproti tomu automatická závlaha je vhodná na větší plochy a sáhnout by měly po ní ti, kteří chtějí energii a čas využít efektivněji než poléváním trávy (+ s vodou se také takto hospodaří mnohem efektivněji). Správně zrealizován a nastavený automatický zavlažovací systém, zajistí bezproblémové a kvalitní zavlažování vždy když je to potřeba. Pokud tuto možnost zvažujete, v tom případě je třeba myslet ještě před samotným zakládáním trávníku i na položení závlahy (výkopové práce, určitá doba na ulehnutí zeminy ve výkopech atd.).

💡 Závlahe se mnohem podrobněji věnujeme v specializovaném článku: Závlaha trávníku – bez ní se věru neobejdete, co všechno zahrnuje ?

❓ Bude to výsev nebo pokládka kobercového trávníku/travního drnu?

Fajn. Předpokládejme, že máte už ujasněno, kde a kolik plochy chcete zatravnit, za jakým účelem to má být a také zavlažování máte promyšlené (případně zda dáte i síťku proti krtkům pokud je třeba). Nyní je třeba se rozhodnout jak vůbec ten trávník založit.

Na výběr máte ze dvou možností. Buď to bude ✅ výsev nebo ✅ pokládka travního drnu, respektive travních koberců. Každý způsob má své výhody i nevýhody a je třeba dobře zvážit jaký typ bude pro vás lepší.

✅ Výsev

✅ Travní koberec

 

Nejvhodnější čas na založení

Abyste vypěstovali kvalitní trávník, je třeba „trefit“ optimální období na výsev a určitě nezanedbat následnou péči. Máte v podstatě 2 možnosti. Buď výsev uděláte na jaře (březen až květen) nebo koncem léta, v brzkou podzim (srpen, září).

Nezapomeňte však na to, že předtím už musíte mít vše připraveno. To znamená plochu zbavenou plevele, kamenů, vyrovnanou – splanírovanú, v případě potřeby i před hnojenou, prekyprenú, provzdušněnou přidáním písku, dosypáním nové zeminy a také je nutné nechat čas na ulehnutí (jinak vás mohou později překvapit nepěkné promáčknutí, které pak jen tak lehce neopravíte). Na jaře by se teplota půdy měla optimálně pohybovat nad 9 °C a na podzim sejete již za slabší světelné intenzity, přičemž obě období jsou vhodné i díky lepším vláhovým podmínkám.

Co se týče pokládky již hotové travního drnu, tak nejlepší termín na položení kobercového trávníku je duben až květen. Ale můžete ho klidně zakládat i po celý rok. Ne však za mrazu, ani při velkém horku a suchu.

 

Výběr osiva

Výběr správného osiva – to je základní předpoklad úspěchu. Už jsme to sice zmiňovali, ale ještě to zopakujeme: vhodné zastoupení druhů trav ve směsi, kterou chcete vysít je alfa a omega zdravého a pěkného trávníku. Pozornost takto třeba věnovat i procentuálnímu zastoupení trav. Do kvalitního osiva třeba investovat, není to totiž žádná jednorázová záležitost – nový trávník si přece nebudete zakládat každý rok.

Speciální travní směsi koupíte u prodejce (zahrádkářství, zahradní centra, velké hobbymarkety, na internetu ve specializovaných eshopech) v nejrozmanitější paletě typů a druhů a v jakémkoliv množstevním balení (0,5 kg – 2 kg – 10, 15, 20, 25 kg). Od okrasných a méně zatěžovaných trávníků, přes sportovní a intenzivně zatěžované trávníky, až po speciální osivo určené do stínu, na slunce, bylinkové/kvetoucí trávníky a další.

 

Hnojivo a další materiály

Součástí přípravy půdy před výsevem by mělo být zapravení potřebných živin v dávce 30-50 g / m2. Většinou se jedná o speciální startovací trávníkové hnojivo (to znamená, že základní živiny dusík, fosfor a draslík jsou doplněny o některé mikroživiny, často je to například hořčík). Ale v podstatě tutéž funkci splní i klasické NPK hnojivo, které dostanete v jakémkoliv zahradnictví.

Po ruce byste měli mít na zlepšení méně vhodného stavu půdy i různé další „zdokonalení“ jako trávníkový substrát, dolomitickej vápenec, křemičitý písek…

Ukázat více

 

Nářadí

Pokud plánujete založit trávník svépomocí, tak na přípravu půdy a ošetření před výsevem či pokládkou travního drnu potřebujete samozřejmě i vhodné nářadí. Nejlepší takové, které by vám pěkně sádlo do ruky a robota šla tak jak má. Co všechno byste měli mít ve své garáži?

⭐ Pár tipů na nářadí

Ukázat více

⭐ Kultivátory/rotavátory

u nás naleznete celý test kultivátorů

 

Domácí trávník – Jak na to

Takže už víte kde a jaký trávník vlastně chcete a máte vše potřebné pěkně přichystané. Můžete se začít věnovat přípravě vybrané plochy. Je třeba, abyste si na to vyhradili dostatek času – protože „práce kvapná málo platná” jak se říká. Na to, abyste získali opravdu kvalitní trávník (je jedno jestli výsevem nebo pokládkou koberce), musíte postupovat rozumně a hlavně popořadě.

 

Jak postupovat – ve zkratce

 

Příprava půdy

➡️ Hrubá úprava plochy

Hrubá úprava terénu, navážka nové zeminy, případně vylepšení vlastností půdy pod trávníkem se dělá ideální 3-4 měsíce před termínem. To znamená, že s tím začnete například na podzim a na jaře sejete (mráz a sníh způsobí, že oraná půda či navážka dostatečně Ulehne), případně brzy na jaře. O co jde? Třeba nahrubo urovnat plochu a vymodelovat přibližný tvar. Následně půdu třeba důkladně prokypřit rýčem (na menší ploše), či ještě lépe rotavátorem, který to udělá rovnoměrněji a důkladněji

Rovněž by bylo fajn zjistit vlastnosti vaší půdy a přizpůsobit ji potřebám trávníku. To znamená těžší jílovitou půdu vylepšit říčním křemičitým pískem (cca 2 kubíky na na 100 m²), případně snadnější pískovou půdu vylepšit zkompostování kůrou (8-10 litrů na metr čtvereční).

➡️ Vyčištění plochy

Měsíc a půl, dva před založením trávníku vyčistěte plochu od kamenů, zbytků kořenů, oddenků a větší plevele. Obzvláště si dejte pozor, pokud trávník zakládáte při novostavbě a stavebníkům se podaří po pozemku ukrýt zbytky malty či cementu (například určitě extra zájem projevte o místo kde předtím stála míchačka).

Následně se starejte o odkrytou plochu téměř jako by to už byl trávník. Průběžně ji zalévejte aby vyklíčila plevele, které později v trávníku určitě nechcete. Hlavně nepříjemné jednoděložné trávy (pýr, smetáček a další), které ze zapojeného trávníku logicky jen tak lehce nedostanete (na rozdíl od dvouděložných rostlin, které bezproblémově zasáhne selektivní herbicid).

➡️ Odplevelení

Jelikož za nějaký čas – týden, dva – vám plevele pěkně vyklíčí a vzejdou, nastal ten správný čas, abyste přistoupili k jejich odstranění. Například i chemicky – totálním herbicidem. Ten zasáhne rostlinu prostřednictvím jejích zelených částí a pronikne až do jejího kořene. Takto nakonec způsobí, že plevel pěkně vyschne (první příznaky již zpravidla do týdne). Existuje několik značek, nejčastěji se pro tento účel používá Roundup, Fondo, Touchdown, případně Kaput Green. Dvouděložné plevele lze pak v trávníku ještě postříkat selektivním herbicidem (například ).

Pokud je plocha silně zaplevelená postřik se může opakovat vícekrát. Rovněž je třeba počítat s tím, že jednotlivé druhy plevelů vzcházejí postupně podle toho jak se otepluje a prohřívají se jednotlivé vrstvy půdy. S výsevem trávníku se zas proto netřeba extrémně spěchat, může vám to způsobit více starostí než užitku. Největší uschlé plevele vytrhněte a zbytek zapracujte kultivátorem do půdy. Nemusíte se bát, že si půdu nějak zámoří. Většina volně dostupných zahrádkářských herbicidů je dobře biologicky odbouratelná, takže v půdě po nich nezůstávají žádné rezidua. Plochu následně zase urovnejte hráběmi.

➡️ Startovací hnojení

Přibližně týden před výsevem trávníku byste měli zapracovat do půdy hnojivo na trávníky – podle složení přibližně 30 až 40 g/m². Pokud zjistíte, že má půda nízké pH – pod 5,5 – při kterém trávník nerozvíjejí (zjistíte ho jednoduše lakmusovým papírkem), potřebujete ji ošetřit trávníkovým vápencem (cca 5 kg/100 m²). Po zapracování hnojiva či vápence (kultivátorem do hloubky 15-20 cm) plochu vyrovnejte hráběmi a utužte zahradním válcem.

Ukázat více

➡️ Úprava povrchu těsně před setím/položením trávníku

Když je plocha pro trávník zbavená všech plevelů, kamínků a zbytků kořenů, můžete začít připravovat půdu na výsev. Všechny nerovnosti, které považujete za nevhodné, vyrovnejte dlouhou deskou a hráběmi (někdo chce mít úplnou rovinu, jiný preferuje přirozenější vzhled terénu). Pokud je třeba instalovat síť proti krtkům – nyní je ten nejvhodnější čas (5-10 cm pod povrch při vysévání trávníku, nebo přímo pod koberec při pokládání hotové travního drnu).

➡️ Trávníkový lem a sekání

Trávnikový lem (obruba trávníku) slouží k ukončení plochy trávníku. Při takové obrubě nezapomeňte na to, aby země byla výškově pod ní, jinak hrozí, že první větší déšť vám na chodník či do záhonu vyvalí záplavu bahna s osivem.

Jak vysoko? To už je na vás, závisí to i na tom, zda chcete trávník sekat na výšku obrubníku či až nad něj. V každém případě je takový menší výškový rozdíl z hlediska sečení výhodnější. Při velkých výškových rozdílech (nejčastěji při zdech či schodech) se tráva bude muset do stříhat ručně (nejlepší nůžky na trávu v našem testu), protože sekačka se tam docela nedostane. Po vyrovnání plochu uvalcujte tak, abyste nenechávali za sebou stopy, když budete vysévat osivo nebo klást koberec.

Pokud budete pokládat travní koberec, tak tam ještě počítejte s tloušťkou travního drnu (přibližně 3 až 5 cm) a také výškou nadzemní části (listy – také je to přibližně 3 až 5 cm podle typu trávy).

 

Výsev osiva

Setba trávníkového osiva by měla probíhat v bezvětrném počasí. Ideální termín na výsev trávníku je zhruba polovina dubna až konec května, případně polovina srpna až konec září. Přibližná dávka osiva podle zvoleného typu trávníku je 2,5 až 5 kg na 100 m².

Vysévat ho můžete ručně a to tak, že už na připravený povrch vysévají semeno nejprve jedním a pak druhým směrem (kolmo). Osivo vysévejte podle možnosti rovnoměrně a v dávce, kterou najdete na obalu koupeného osiva.

Nebo použijete rozmetadlo – posypový vozík. Tento způsob je určitě ideálnější. Dosáhnete tak rovnoměrnější rozložení osiva po ploše, přičemž ho později využijete i na aplikaci granulovaného hnojiva.

Ukázat více

Osivo po vysetí jemně zapracujete do půdy – „zasekáte” hráběmi tak do půl centimetru. Následně celou plochu povalcujte, abyste vytvořili optimální seťové lůžko a semeni zajistily optimální kontakt s půdou. Vydatně to pak všechno polijte! Použijte vhodný rozprašovač aby vám semeno náhodou zbytečně nevyplavili. Pokud nemáte automatickou závlahu, tak preferujte povrchové zavlažovače, které plochu zavlaží rovnoměrněji jako byste ji polévali hadicí. Povrch musí být ideální stále vlhký i měsíc po výsevu. První týden – dva nejlépe 2x denně, další týdny alespoň obden.

 

Péče o čerstvě vysetý trávník

Čerstvě vysetý trávník musí být neustále “pod vodou” a to ještě minimálně po dobu 3-4 týdnů po výsevu. První stébla travičky můžete očekávat do 8 až 15 dní podle použitých druhů a kultivarů trav, přibližně do tří týdnů by měly vyklíčit všechny (dle kvality osiva, respektive jeho klíčivosti).

Když trávník doroste na 7-8 cm přichází na řadu první sekání, které zkrátí stébla maximálně o 3 cm (určitě ne víc, abyste mladé rostliny nevystavili přílišnému stresu). Taková citlivější seč by měla proběhnout ještě ze 3-4 krát. Teprve pak už může sekání intenzivněji a trávník můžete posekat i na menší výšku: okrasný trávník na 2-3 cm, sportovní namáhaný trávník na 3-4 cm, trávník v polostínu až stínu na 5 cm.

Platí pravidlo, že na čerstvě založený a mladý trávník třeba šlapat co nejméně, aby co nejdříve zesílil. S plným využíváním trávníku počítejte tak do 3 měsíců od výsevu.

💡 Čti více v našem článku: Jak založit trávník – vše co potřebujete vědět na jednom místě

 

Péče o trávník během vegetace

Fajn, trávník je založen, daří se mu a prosperuje nadmíru dobře. Aby to tak pokračovalo, je třeba, abyste se o něj důkladně starali i nadále. Pravidelná péče váš trávník udrží na dlouhou dobu zdravý a hustý. Mezi nejdůležitější péči o trávník patří optimální sekání, hnojení, provzdušňování a zavlažování (a kopec dalších drobností).

 

Péče o trávník během ročních období – základní přehled

➡️ Péče o trávník na jaře

Jakmile se na jaře dá na trávník vstoupit bez rizika jeho poškození, můžete začít s péčí. Odstraňte z něj všechny naváté listy, větvičky, či kamínky a následně se můžete pustit do jeho provzdušnění – vertikutací a následně aerifikáciou. Jaro je nejvhodnější čas na renovaci trávníku a dosev holých míst. Rovněž je to ideální čas na hnojení (podpora kořenové soustavy trávníku) a postřik proti plevelům.

➡️ Co s ním v létě

V létě jde zejména o to, abyste trávník udrželi zelený – to znamená pravidelné zalévání a uvážlivé sekání. Ideální je, pokud máte automatickou závlahu, pokud ne, tak namísto pobíhání s hadicí raději popřemýšlejte nad nějakým vhodným povrchovým postřikovačem.

Ukázat více

➡️ Péče o trávník na podzim

Podzim je po jaru další důležitou etapou v životě trávníku. Rovněž se doporučuje vertikutace a aerifikace, hnojení – což je vlastně už i příprava trávníku na zimu. Nezapomeňte plochu důkladně vyčistit od opadaných listů a větví, můžete také provést postřik proti plevelům.

➡️ Co s ním v zimě

V zimě toho s trávníkem hodně neuděláte. Určitě ho nesečte, velmi se po něm během mrazivých dnů bez pokrývky sněhu nepřehánějte a na případné uskladnění napadaného sněhu si vyhraďte jiný prostor jako je tráva. Tání takové masy sněhu na jednom místě ho totiž nenávratně poškodí a budete ho muset na jaře namáhavě reparovat.

💡 Péče o trávník (podle ročních období) podrobněji v našem článku.

 

Sekání

Sekání trávníku je činnost, která vám při péči i trávník zabere zaručeně nejvíce času. Berte to jako relax po práci s tím, že takto zabezpečíte svému trávníku optimální hustotu a zdravotní stav. Zdá se to jako maximálně jednoduchá činnost. Existuje však několik faktů, které byste každopádně měli o kosení vědět:

⭐ Na menší zahrádky – vřetenové sekačky

u nás naleznete celý test vřetenových sekaček

⭐ Na průměrně velký trávník – elektrické sekačky

u nás naleznete celý test elektrických sekaček

⭐ Na velké plochy – benzínové sekačky

u nás naleznete celý test benzinových sekaček

⭐ Pro zaneprázdněné – robotické sekačky

u nás naleznete celý test robotických sekaček

💡 Sekání trávníku se mnohem podrobněji věnujeme v specializovaném článku: Sekání trávníku je základ – vše co potřebujete vědět…

 

Hnojení

Bez pravidelného a vyváženého hnojení váš trávník nemá šanci vyniknout. Pokud si myslíte, že taková vzrůstem malá skupinka rostlin toho tolik přece nemůže potřebovat – mýlíte se! Trávník potřebuje více živin během vegetace jako ostatní rostliny v zahradě dohromady. Proč? Protože jejich rychle spotřebuje. Trávník je totiž neustále střižen, je vytěžován a pošlapáván…

Trávník potřebuje jako základní prvky, to jest dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) – jedním slovem NPK, tak i další stopové prvky. Standardně by měl být poměr NPK v trávníkových hnojivech 3:1:2, popřípadě 4:1:2.

Ideálním řešením je použití hnojiva s postupným uvolňováním živin (granule). Jeho aplikováním zabezpečíte trávník na 2 až 6 měsíců (podle typu hnojiva), čímž ušetříte čas a omezíte riziko spálení porostu přehnojením okamžitě účinkujícími hnojivy. Rozhodit ho můžete již zmíněným posypovým vozíkem, kterým jste svůj trávník vysiévali. Takto zajistíte jeho rovnoměrnou aplikaci. Ještě jedna věc – příliš kyselé prostředí ztěžuje absorpci živin (jedním z indikátorů je i zvýšený výskyt mechu) a tedy pokud je to případ vašeho trávníku rozsypte něj rovnoměrně odpovídající dávky nejlépe dolomitického vápence. A ještě jedna věc – trávník nehnojte těsně po sekání, může dojít k jeho spálení!

Ukázat více

💡 Hnojení trávníků se mnohem podrobněji věnujeme v specializovaném článku: Hnojení trávníku – bez něj to tedy nepůjde, prozradíme jak na to…

 

Závlaha

Voda je jedním z hlavních faktorů, které určují kvalitu trávníků! Je to tak – nejčastější příčinou nevhodného stavu trávníku je nedostatek vody (méně nadbytek). Jednotlivé druhy travních směsí sice mají různé nároky na vodu a na frekvenci zalévání ovlivňují i další faktory jako roční období, teplota a typ půdy pod trávníkem, ale v podstatě nejde o žádné velké rozdíly. Podstatné je, aby se vláha dostala tam kde má ještě předtím než se začne projevovat žloutnutí a hnědnutí trávníku.

Přičemž zajímavé je, že první mírné příznaky nedostatku vody (vadnutí, změny odstínu…) jsou vlastně v určitém směru pozitivem. Dočasný nedostatek vody totiž trávník nutí „investovat” i do své kořenové soustavy a její rozvíjením se tak zvyšuje i jeho odolnost vůči suchu a chorobám. Pokud je spatříte i na svém trávníku – nestresujte a polévejte, je to ten akurátní čas na závlahu.

Nejideálnější čas na zalévání trávníku je pozdě večer, případně brzy ráno, kdy jsou teploty nižší. Zálivka by měla být vždy intenzivní, aby voda pronikla i k nejspodnější části kořenové soustavy. Ale zase netřeba ho zbytečně přelévat – takříkajíc do zásoby – jestliže vrchní vrstva půdy (4-5 cm) ještě není suchá – trávník určitě nepolévejte, spíše ho tak zničíte jako podpoříte. Mimo vegetačního období není potřeba vody nijak výrazná jako je to v období růstu – trávníku proto zcela postačí srážky.

➡️ Automatická závlaha

Optimální způsob dodání vláhy je automatická závlaha, která je nesrovnatelně efektivnější než ruční polévání (které je mimo to i časově náročné). Pokud ji chcete i vy, musíte na to myslet ještě před zakládáním trávníku, jinak budete muset svůj trávník dost nepěkně rozkopat (možná se pak vyplatí založit rovnou nový). Dobrý zavlažovací program (na ruční i automatické zavlažování) má například značka Gardena, což potvrzuje množství pozitivních recenzí. Zde se můžete podívat na jednotlivé produkty (Heureka):

💡→ zahradní hadice Gardena 💡→ vozíky na hadice Gardena 💡→ zavlažovače Gardena

💡 Závlahy mnohem podrobněji se věnujeme v specializovaném článku: Závlaha trávníku – bez ní se věru neobejdete, co všechno zahrnuje ?

 

Vertikutace a provzdušňování (aerifikace)

Kromě dostatku vody a hnojení, zda pravidelného sečení trávník potřebuje i optimální přívod vody a vzduchu. Ten není zajištěn pokud tráva zůstane neošetřená a zůstane v ní zplstnatělá vrstva odumřelých rostlinných částí a mechu. Proto by alespoň jednou ročně měla proběhnout operace zvaná aerifikace (provzdušnění) a operace zvaná vertikutace. I když se někomu může zdát, že se jedná o stejnou věc, není to zcela tak.

➡️ Aerifikace

Aerifikace neboli provzdušňování trávníku, slouží k tomu, aby trávník prosperoval z titulu optimálního organického života ve vrchní vrstvě půdy. Tam bez přístupu vzduchu totiž nefungují ani mikrororganizmy ani žížaly, které za normálních okolností rozkládají odumřelé části rostlin.

Bývá to důsledek několika faktorů – riziko hrozí zejména při intenzivním využívání trávníku a používáním přemíry syntetických hnojiv. To se projevuje zhutněním půdy a vytvářením vrstvy odumřelé neuhnilých trávníku. Tomuto procesu zabrání právě důsledná aerifikace – provzdušňovač, alias aerifikátory (zde na Heuréce), vytváří v půdě vertikální díry (do hloubky 5-8 cm, či dokonce až 15 cm) čímž se do půdy opět dostává vzduch, který znovu nastartuje činnost půdních mikroorganismů a žížal. Ideální období pro provzdušnění je podzim (na přelomu září a října).

 

➡️ Vertikutace

Naproti tomu hlavním úkolem vertikutace je vyhrabání plsti (suché trávy a mechu) a vertikální prořezání kořenů do hloubky 1-2 mm (nejvýše 4 mm). Časem tato vrstva totiž zcela omezuje příjem živin a vody, trávník také trpí nedostatkem vzduchu v kořenové vrstvě. Na menší ploše si poradíte i s ručním vertikutátorem, na větší plochy se určitě vyplatí motorový.

Ideální čas na tuto operaci je září, protože trávník do zimy ještě stihne dobře zregenerovat. Vertikutace totiž stimuluje nový růst (odnožování) trav a výsledkem je dobře zapojen a hustý porost. Po vertikutaci máte možnost dosít nové travní osivo, zda trávníku přidat potřebné startovací živiny.

⭐ Nejlepší vertikutátory

u nás naleznete celý test vertikutátorů

💡 Vertikutaci a provzdušnění trávníku se mnohem podrobněji věnujeme v specializovaném článku: Vertikutace trávníku a aerifikace (provzdušnění) – bez tohoto exkluzivní trávník nikdy nedosáhnete…

Vertikutace a provzdušňování trávníku opravdu podrobně – VIDEO

Trávník a ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům

Nejlepší ochranou před plevely, chorobami a škůdci v trávníku je dozajista prevence. Zdravý a plně zapojen trávník jim totiž lépe odolává než když je podvyživený a má „žízeň”. Ale i přesto se škodlivé faktory dokáží v určité míře prosadit (vliv počasí, vysoká zaburinenosť vedlejšího pozemku, přítomnost krta na zahradě…), proto je dobré vědět jak s nimi bojovat.

🌿 Plevele v trávníku

Jednoduše se jim nevyhnete, nálety semen plevelů nepřestávají po celou vegetace a ty hledají teplé místečko kde by se uhnízdili. A může to být i váš trávník. Abyste jim to ztížili, tak ho musíte udržovat v perfektním stavu (zdravý a hustý trávník je přirozená bariéra mezi semenem plevelm a půdou) a pokud se plevelu podaří vzejít, tak ji čím dříve zneškodnit.

 

Prevence – nebo jako potlačit výskyt plevelů ve vašem trávníku

A co s nimi když jsou už tam?

Trávník si z hlediska boje s plevely vyžaduje péči nejvíce v jarních měsících. Právě v tomto období je možné selektivními herbicidy, které působí systémově na list, nejlépe zabojovat i vůči odolným dvouděložným plevelům jako je Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale) či Sedmikráska obecná (Bellis perennis). Kromě toho se v trávníku často vyskytuje Pcháč rolní (Cirsium arvense), Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), Pýr plazivý (Elymus repens), či Ptačinec prostřední (Stellaria media).

Postřik na plevel se v žádném případě neprovádí na čerstvě posečeném trávníku, a také platí, že po aplikaci by se neměl ještě týden sekat. Použít můžete některé ze známějších a plně funkčních selektivních herbicidů jako je Bofix, Starane či Lontra.

Ukázat více

🌿 Mach v trávníku

 

Machu se daří nejlépe na vlhčích a zastíněných místech, oblibě i těžší půdy s nedostatkem živin. Jak ho z trávníku odstranit? Základ je pravidelné přihnojování a dosev prořídlých porostů, pomůže provzdušnění trávníku i omezení příliš nízkým sečení (2-3 cm). Rovněž se doporučují speciální hnojiva a přípravky s obsahem železa.

🌿 Nemoci trávníku

Nemocí, které by mohly postihnout váš trávník je hned několik. Dobrá zpráva je, že pokud má váš trávník přiměřenou péči a je dobře „živený“, tak se není čeho bát. I když… pokud se přesto na vašem trávníku objeví, je třeba s nimi účinně bojovat a zakročit čím dříve, aby se onemocnění nešířilo dál. Jaké jsou nejčastější onemocnění trávníku (popis + řešení)?

 

🌿 Škůdci v trávníku

Trávníku se také může „nezamlouvá” přítomnost více živočichů a hmyzu, které dokáží udělat na jinak perfektním zeleném koberci řádnou galibu. Jací škůdci se nejčastěji mohou vyskytovat právě ve vašem trávníku (krátký popis a řešení)?

💡 Ochraně trávníku před plevely, chorobami a škůdci se mnohem podrobněji věnujeme v specializovaném článku: Plevele v trávníku, co dělat (+ ochrana proti škůdcům a nemocem trávníku)

 

Příprava na zazimování trávníku

Prošli jsme si spolu kompletní péči o trávník během vegetace. Velmi důležité je však i jeho optimální zazimování – tak, aby se na jaře bez větších problémů zregeneroval a vytvořil opravdovou zelenou oázu klidu jak jsme zmiňovali hned na úvod tohoto článku. Na podzim by měla být samozřejmost aplikace hnojiva, na úplném konci vegetace zkrácení porostu a vyhrabání odumřelých částí rostlin a listí. To je základ, který nesmíte vynechat. No trávník třeba sledovat i v zimě. Co máme na mysli?

 

Váš trávník a pár dobrých rad na závěr

 

 

Trávníky: zdroje a zajímavá literatura

• Výsev domácích trávníků – https://extension.umn.edu/lawn-care/seeding-and-sodding-home-lawns
• Sekání trávníku – https://extension.umn.edu/lawncare/mowing-practices-healthy-lawns
• Provzdušnění trávníku – https://toolsaroundthehouse.com/garden/lawn-aeration-guide/
• Ing. Peter Kovár, PhD., Doc. Ing. Ľuboš Vozár, PhD.: Speciální trávnikárstvo, SPU Nitra 2015, ISBN 978-80-552-1357-6